sobota 14. března 2015

Mužatka Lada

Včera ráno po prvním tréninku, kdy jsem ze sebe svlékala další roztržené legíny, jsem si zčistajasna vzpomněla na jedno svoje rande před cca třemi, čtyřmi lety. Vybavilo se mi, jak jsem se (tehdy zhruba s 40 kily) chystala, a jelikož mi nepadlo už skoro žádné oblečení a moje XXS kalhoty na mě plandaly, nakonec jsem z domu vylezla ve dvou párech kalhot na sobě. Vzadu jsem je musela sepnout svorkou, aby mi nespadly :D ''Překvapivě'' jsem toho borce se svým ''smrtka-vzhledem'' moc neoslovila (ne, že by mi to teď zpětně nějak vadilo :D), ale díky téhle vzpomínace jsem si uvědomila, kolik se toho jen v průběhu pár let může změnit. Koho by tehdy napadlo, že dnes budu mít s většinou oblečení přesně opačný problém (:D)



No a jelikož už tu nějaký ten pátek nebyl žádný článek, chtělo by to dnes nějaký update s tím, jak to se mnou vypadá, že?

Nejdřív chci ty, co o tom ještě neví, odkázat na svůj nový rozhovor, který jsem dělala pro stránku osvalech.cz - ZDE. Musím upozornit, že jako obvykle jsem se celkem rozepsala, takže si k tomu nachystejte sváču, hoďte nohy nahoru a připravte se na četbu ''fitness románu'' :D Jinak jsem byla nedávno požádaná o další dva rozhovory, takže super! Pořád je to dost divný, že se mnou chce někdo dělat rozhovor a že ty moje kecy ještě nikoho nepřestaly bavit! (teda snad! :D)



Jak většina z vás ví, už se mi blíží maturita. S tím taky souvisí sepsání maturitní/seminární práce. Vybrala jsem si téma Poruchy příjmu potravy, jak překvapivé, že? :D Psala jsem hlavně o anorexii a bulimii, ale krátce jsem se zaměřila i na bigorexii/Adonisův komplex a orthorexii. Musím říct, že při psání části ''Bigorexie'' jsem se cítila...zajímavě :D Pokud někdo neví, tak bigorexie je podle wikipedie charakterizována jako duševní nemoc vycházející ze syndromu malosti, jejímž hlavním příznakem je chorobná závislost na cvičení a snaha o to, být stále mohutnější. 

S tímto souvisí i jeden článek, na který mi někdo minulý měsíc zanechal odkaz u posledního článku. Můžete si jej přečíst TADY. Autor článku mě nazval jménem Lada (když jsme u toho, mohl vybrat lepší jméno, Lada se mi popravdě moc nezamlouvá !!:D) V tomto článku se nehodlám nějak obhajovat nebo psát, že autor nemá pravdu a podobně. Je to prostě názor člověka, který mě zná jen prostřednictvím článků, které (nyní už teda jen jednou za uherský rok) přidávám na blog.

Podle mě je nutné si uvědomit, že tu hranici mezi psychickou poruchou a vášní pro nějaký sport nebo činnost je pro okolní svět velmi těžké rozeznat. Lidi vám do hlavy nevidí. Já si moc dobře pamatuju, jaké to bylo v době anorexie, kdy je to opravdu jako byste v sobě měli druhé ''já'', které bojuje proti vám a postupně vás stahuje až na dno. Kdy jedna vaše část chce být zase zdravá a žít a ta druhá vám v tom brání. Kdy propadáte naprosté zoufalosti, protože vás to druhé já nutí dělat věci, které byste normálně nedělali, říkat věci, které byste normálně neřekli a chovat se tak, že vám to s odstupem času připadne až k pláči. Že je to jen o tom se ovládnout? No jasně, snaha se ovládnout tam byla. Každý den jsem si říkala, že druhý den to bude jiné, že s tím musím přestat. Ale bohužel bojovat sám proti sobě je daleko těžší, než se zdá. Upřímně musím smeknout před každým, kdo si kdy podobnou psychickou poruchou prošel a zvládnul ji překonat, protože to chce sakra koule se s tím vypořádat!



Je jasné, že i teď se mnoha lidem může zdát, že jsem ''cvok'' nebo závislák, že to přeháním... Ale jak už jsem psala výš - okolí nedokáže rozeznat, co se vám honí v hlavě. Kdykoli svým jednáním trochu vybočujete z ''normálu'', tak jste pro většinu ostatních považován za podivína. Ale co je na tom? Když vy jste happy jak dva grepy, tak proč by vám to mělo vadit? Ano, je věc, která mi z anorexie zůstala, něčeho se prostě zbavit nedokážete - tím myslím to ''nadměrné zaujetí vlastním tělem''. Mám prostě cíle, kterých chci i v oblasti postavy dosáhnout. Baví mě na mém těle pracovat. Sledovat změny, kterých je opravdu možné tvrdou prací dosáhnout. Objevovat na sobě ''nové'' svaly, které jsem dřív ani nevěděla, že mám.
Velkým rozdílem oproti anorexii teď však je, že díky posilování mám svoje tělo víc ráda a už se za něj nestydím (v rámci mezí, samozřejmě :D), jak tomu bylo dřív. Samozřejmě to není jen o vzhledu, právě proto jsem před pár týdny úplně překopala tréninkový plán a začala se výrazně věnovat i tréninku pro sílu, což na mě opět mělo všeobecně hodně pozitivní vliv.

Sakra, psala jsem, že se nebudu obhajovat, ale teď, když to po sobě zpetně čtu, tak to jako obhajoba vypadá! :D No nevadí, už brzdím. Pokud k tomu máte někdo svůj vlastní názor, moc ráda si je pak v komentářích přečtu :)



No a pokračujeme dál. Jak vypadá momentálně moje rýsování? Jedním slovem ''zajímavě''. 203 390 000 slovy níže :D -

Od začátku rýsovací dietky jsem z 62 kg nabrala na 66 kg. Ovšem jak už jsem několikrát psala, podle váhy svůj pokrok nehodnotím, takže to, že za chvíli s takovou budu mít metrák, prosím zanechte bez povšimnutí a čtěte dál.
Více spokojená jsem s tím, jak se mění míry a celkově jak to vypadá v zrcadle. V pase ubylo několik cm a naopak na zadečku překvapivě cca 2 cm přibyly (a to byl v nenapumpovaném stavu! :D :D) Na pohled mi sice zadek připadá o něco menší než v objemu, ale to bude nejspíš hlavně tím, že mi díky abnormálnímu (:D) dřepování aspoň o něco narostly stehna (= a díky tomu zadek vypadá opticky menší) To samozřejmě NEznamená, že přestanu cvičit stehna, aby se mi zmenšily a zadek pak díky tomu vypadal zase větší! Ne - mě osobně totiž svalnatý stehna (+ nohy a zadek a lýtka obecně) připadají vůbec nejvíc sexy, takže nějaké záměrné zmenšování vůbec nepřipadá v úvahu! :D

Teď mě spojitost dovedla k tomu, abych se ještě jednou zmínkou na chvíli vrátila k článku ''Mužatka'', na který jsem vás v minulém odstavci upozorňovala. Autor zde píše ''si stěžovala, že ji
někteří čtenáři napadají a urážejí. Vidí v ní mužatku, která vypadá jak kulturista.''
Už nevím, jestli jsem si opravdu někdy nějak výrazně stěžovala na to, že se někomu moje postava nelíbí (zas tak dobrou paměť opravdu nemám :D), ale já musím naopak uznat, že jsem za určitou kritiku opravdu ráda.
Podle mě totiž existují dva typy (tvrdé Y! :D) kritiky. První typ jsou anonymní komentáře jako ''hnus'' nebo ''vypadáš jak chlap'', které vám vlastně vůbec v ničem nepomohou (ale rozhodně ani neublíží, lol :D :D). Druhý typ však je kritika konstruktivní.Tímto narážím hlavně na komentáře kritizující moje ''chicken legs''. Však si to taky můžete prohlédnout na úplně první fotce v tomto článku - horní fotky z roku 2013. Tehdy jsem přes stehno mohla mít zhruba tolik, jako mám dnes přes biceps (takže hodně málo :D) a jen díky pravidelným, ustavičným kritickým komentářům nasměrovaných na moje nohy jsem se nakonec na nohy začala víc zaměřovat a momentálně je to partie, na které pracuji absolutně nejvíc a která v poslední době prodělala vůbec největší změny! TOHLE je dobrá kritika - taková, která vás skutečně někam posune a pomůže vám se zlepšit.




Co se týče silových ''výkonů'', tak tam jsem se od posledního příspěvku opět o něco posunula. Před dvěma týdny jsem měla tzv. ''kontrastní týden'', kdy jsem dala tělu na týden (překvapivě) odpočinek od těžkých vah. ''Těžkých vah'' je samozřejmě dost relativní označení - to, co je těžké pro mě, je pro řadu z vás piece of cake :D
Musím říct, že to, že jsem ve svém tréninku konečně začala mít určitý systém a periodizaci, bylo opravdu klíčem k úspěchu.

Zadní dřep (low bar, s páskem) 100 kg x 5 opakování
Hip thrust 150 kg x 5 opakování (+ 10 sekund pauza v horní poloze u posledního opakování)
Front squat 75 kg x 1 opakování (musím je zase víc zařadit do tréninku :D)
Sumo mrtvý tah (bez pásku/trhaček) 95 kg x 5 opakování

Celý svůj tréninkový plán vypisovat nebudu, ale jen tak ve zkratce -
3x týdně se věnuji doplňkovým cvikům na horní část těla. Tyto dny jsou cílené vyloženě na hypertrofii, takže vyšší počet opakování, různé tempo, konstantní napětí na svalech, snaha ty svalíky co nejvíce napumpovat. Necvičím jej pouze s činkami, ale hodně využívám i gum na cvičení s různým odporem, při kterých ty svaly procvičím zase trochu jiným způsobem a některé svaly s nimi navíc dokážu procítit daleko lépe, než s činkami (zejména zadní a boční stranu ramen) Tyto dny jsou takové... odpočinkovější.. prostě ne tak náročné jako zbylé tréninky :D

Co se týče spodku, tak ten cvičím obecně s hodně velkou frekvencí. Můj názor je ten, že je daleko lepší vaši zaostávající partii cvičit více často, a ne ji procvičit třeba jen jednou za týden a totálně ji ten den zničit a pak s ní týden nemoci ani nepohnout. Ale samozřejmě - není jen jeden způsob, který funguje. Existuje mnoho způsobů, jak sestavit efektivní tréninkový program, ne jen jeden. Stejně tak je to s výběrem diety. 1+4 = 5 ale také 2+3 = 5 (doufám, že si k tomu nikdo z vás nebral kalkulačku, aby mě ověřil! :D), to znamená, že existuje více cest k dosažení cíleného výsledku.


Stejný názor mám i ohledně toho, pokud se chcete zlepšit v nějakém cviku, tak je nejlepší ho cvičit často. Kdybyste se chtěli naučit třeba hrát na klavír, taky vám nebude stačit se tomu věnovat jednou týdně 30 minut (pokud teda nejste druhý Mozart :D). Nebo možná to stačit bude, ale taky nebudete moci předpokládat stejné výsledky jako někdo, kdo tu hru na klavír trénuje sice kratší dobu, ale třeba skoro každý den. Mým hlavním cílem bylo se zlepšit ve dřepech. Jako člověk dlouhonohý a dlouhoruký nemám zrovna ideální tělo na dřepy. Pro někoho s dobrou tělesnou stavbou jsou dřepy naprosto přirozené, pro lidi jako já prostě ne. Proto mi nejvíce pomohla vysoká frekvence dřepů týdně, nalezení té správné techniky PRO MĚ a samozřejmě taky těch ''detailů'' jako aktivace prdýlky před tréninkem, díky čemuž pak ty dřepy (i další cviky na spodek) jdou daleko lépe (jednoduše řečeno), správné dýchání při cviku a tak dále.



Tak počkat, a nemám být teda neustále strašně ''sore'' a chodit jak tučňák, když dřepuju prakticky pořád? Nemám po tréninku zvracet, nemoct sejít ze schodů a pak týden po leg day muset jezdit na invalidním vozíku? Ale prosím vás, tady tou ''érou'' si nejspíš každý z nás prošel, kdy se chlubil tím, jak se skutálel ze schodů po masakrovém tréninku a druhý den nemohl vstát z postele .... :D avšak známkou správného tréninku to rozhodně není. A nebojte - tělo si po chvíli na vysokou frekvenci zvykne a teď už nepociťuji vlastně skoro žádné bolesti! Výrazně tomu ale i napomáhá strava, spánek a taky správné doplňky - hydro protein a triade od SMARTLABS. Vždy, když mi tyto dva zázraky dojdou a čekám na další zásilku a tak pár dní cvičím bez nich, hned na svém těle poznám, že o něco hůř regeneruji.


Samozřejmě ty dřepíky (a mrtvý tah/hip thrust) necvičím pokaždé jen třeba s ''velkou'' váhou a nízkým počtem opakování, ale celkový objem tréninku, pauzy mezi sériemi, tempo i počet opakování atd.... se mění skoro v každém tréninku. Takže někdy je to 10 x 3 opakování, někdy 8 x 4, někdy 4 x 10 atd.
Této ''silové'' části tréninku se věnuji na začátku tréninku a pak pokračuju do další části, kde se už zaměřuju jen na hypertrofii. Tam mám ráda opravdu hodně opakování a opět konstantní napětí na procvičovaném svalu, protože mi připadne, že z toho mám nejlepší výsledky (co se růstu svalíků týče) - tady je rozsah opakování od cca 12 do 50 i výše :D
Během tréninku pro hypertrofii se nikdy nesoustředím jen na přesouvání činky z bodu A do bodu B. To je dobré pro atlety, vzpěrače a podobně, ale pro ty, co usilují o vybudování svalové hmoty, je vůbec nejdůležitější daný sval umět dokonale procítit. Tady si proto často vystačím i s poměrně dost nízkou váhou, se kterou ale dokážu pracovat tak, že po pár opakováních mi jen těch pár kg připadá jako tuna :D Make light weights feel heavy! U většiny cviků se soustředím na superpomalou excentrickou fázi pohybu
Příklad - zakopávání na hamstringy vleže. Boky se snažím během celé doby''vtlačit'' co nejvíc do té lavičky, na které ležím (podsadit pánev? :D), to znamená nevystrkovat zadek někam do výšin, díky tomu podsazení pánve zajistíte, že budou při cviku skutečně zabírat jen hamstringy. Následuje rychlý pohyb nahoru (chodidla v dorsiflexi - viz tento obrázek) a maximální zatnutí zadní strany stehen. Pak propnu špičky (= plantární flexe pro chytrolíny :D) a váhu spouštím superpomalu zase dolů = excentrická fáze cviku (cca 10 sekund). Stejným způsobem provedu všechna opakování a věřte mi, že opravdu nepotřebujete nějakou extra váhu k tomu, aby to bylo hodně náročné :D

Příklady jednotlivých tréninků občas přidávám na FB stránku nebo na instagram, takže pokud vás zajímají, tak se můžete kouknout tam :) V budoucnu si také hodlám vést tréninkový log, kam bych si každý trénink zapisovala (už je založený, ale neumím zatím ho neumím použít :D :D)

A moje oblíbená otázka - Co kardio? :D Většina z vás ví, že jsem kardio dlouho zatracovala a na svoje soutěže v roce 2013 jsem se připravila úplně bez něj (jen 2x týdně asi 10 minut sprinty do kopce :D) Svůj názor jsem ale o něco změnila a nyní dělám 2 ''typy'' kardia - buďto úplně nenáročné (chůze) a nebo nějaké naprosto kulervoucí xDD

Chůze - co o tom tak psát? Snažím se prostě co to jde, hlavně se psíkem (kterej mimochodem taky potřebuje shodit dost tukových zásob, tak v tom alespoň nejsem sama :D), poslouchám u toho chytré rozhovory/podcasty ohledně výživy, tréninku a podobně a navíc je to teď, jak už bývá venku celkem přijatelně, moc fajn.


No a zbytek kardia? Tam jsou volbou nejčastěji intervaly na rotopedu, sprinty do kopce nebo různé kruhové tréninky s ''vysokými'' váhami.
U intervalů na rotopedu střídáte intervaly, kdy jedete co nejrychleji na opravdu hodně vysokou zátěž s intervaly odpočinku (pomalá jízda na nízkou zátěž) Důležité je si uvědomit, že to opravdu není jen o střídání rychlostí z nízké na o trochu vyšší! Pokud z toho chcete výsledky, tak ty pracovní intervaly (vysoká zátěž, šlapání na maximum) musí být opravdu hodně intenzivní. V podstatě by vám celou dobu mělo v hlavě znít jen ''proboha ať už je konec grááááárrggrrrrr ááááááááá'' a po konci tohoto intervalu nejspíš spadnete z rotopedu na zem se strašnou bolestí ve stehnech a je možné, že vykašlete jednu plíci :D :D Dokud odpočinek nevyprší a nebudete to muset udělat znovu :( :D Pracovní intervaly by neměly být delší než 20/30 sekund, ideálně těch 20 s bych řekla (pokud to zvládnete dělat třeba minutu tak jste buď superman nebo nemakáte naplno! :D)

O sprintech do kopce jsem psala již článek - ZDE. Obecně jsou sprinty do kopce pro pablby jako jsem třeba já lepší než sprinty na rovině, jelikož je menší pravděpodobnost, že si u toho něco uděláte :D

Co se týče kruhových tréninků, tak ty dělám většinou jen jednou týdně. U nich je důležité si vybrat váhu, která je sice náročná na provedení, ale kterou zvládnete. Takže to není čas na nějaké hrdinské kousky a pokusy o nový rekordy, jasný? Zároveň si pod tímto nepředstavujte crossfit, pořád totiž dbáme na techniku, jelikož chceme být schopní trénovat a dřepovat až aspoň do 90 let, no ne? :D

Příklady -
5 kol, jeden cvik hned za druhým bez pauzy, mezi koly 2-3 minuty pauza
Čelní dřep 60 kg 5 opakování
High bar ''zadní'' dřep 60 kg 10 opakování
Low bar ''zadní'' dřep 60 kg 10 opakování
Shyby neutrálním úchopem s dopomocí gumy 10 opakování
Tlaky na ramena ve stoje s jednoručkami 12 kg jednoručky x 12 opakování

x
6 kol, mezi cviky bez pauzy, 2 minuty pauza mezi koly
Sumo mrtvý tah 82 kg x 10 opakování
Goblet dřep 30 kg x 10 opakování
Reverse lunges s jednoručkami 12 kg jednoručky x 20 opakování

Možná se to nezdá, ale některé tyto ''kruháčky'' mě nechají lapat po dechu stejně, jako třeba sprinty nebo jiné náročné kardio :D


Teď přejdeme k další důležité věci - jídlo.
Navzdory mé anorektické minulosti mám jídlo ráda a taky hodně ráda jím :D Drastické diety tedy u mě už opravdu nepřichází v úvahu. Na soutěž se sice připravit chci, ale nebudu kvůli tomu jen na mase a zelenině. Zároveň chci být schopná stále tvrdě trénovat.
Samozřejmě vím, že pro shození tuku je potřeba být v kalorickém deficitu, jinak to bohužel nejde (tedy v případě, že už nejste začátečník ve cvičení nebo nejste na steroidech :D) Čím víc se tedy přibližuju k soutěži a množství jídla se snižuje, tím víc moje energie začíná klesat. Nemyslete si, že jsem neustále jako chodící zombie, to rozhodně ne. Ale třeba při tréninku už nemám tolik energie, jako dříve. Stále se však snažím zlepšovat a síla jde nahoru, což je super.
Sacharidy stále orientuju hlavně okolo tréninku - v jídle před tréninkem, během tréninku a v jídlech do 4 hodin po tréninku. Od té doby, co jsem začala dávat společně s BCAA Triade od Smartlabs taky sacharidy (dextrózu) během tréninku, pociťuju zase pozitivní výsledky. Dextrózu však dávám jen během svých náročnějších tréninků, takže když trénuju vršek, sacharidy během něj nedávám.

Začala jsem zařazovat o hodně víc zeleniny (kromě jídel před a po tréninku), kterou ale do celkového příjmu nepočítám (tedy v případě, že se jedná o rajčata, papriky, květák a podobné druhy, kde je množství sacharidů opravdu zanedbatelné) a několikrát denně taky piju vodu se šťávou z citrónu, která napomáhá k odkyselení organismu.


Už jsem také povolila od toho svého extra striktního režimu, jakým jsem byla kdysi ''známá''
Ano, můj jídelníček se sice z hlavní části skládá pořád z masa, vajíček, zeleniny, ovesných vloček a kokosového oleje, ale začala jsem být o něco víc flexibilní, než dřív. Pokud mám na něco opravdu chuť (což jsem tento týden popravdě měla :D), tak si to dám a podle toho pak upravím ostatní jídla toho dne. Obecně však stále nejraději frčím na tradičních ''clean'' potravinách, protože mě na delší dobu zasytí (což je teď v dietě potřeba) a taky mi jde i o to, aby se moje tělo mělo dobře ''zevnitř'' :D

Doplňky jsou tedy následující - hydro protein a bcaa triade od Smartlabs, kreatin, dextróza, rybí tuk v kapslích, hořčík, vápník a železo (no jo, už jsem otřelá sypačka :D)

Páni, už mi tak nějak dochází slova :D Zatím se lidi mějte, pokud máte nějaké dotazy, tak pište do komentářů nebo na FB stránku, já se budu snažit postupně na vše odpovědět :)

31 komentářů:

  1. Ty bláho, tomu se teda říká článek! Doslova jsem hltala každé slovo. Hodně se mi líbí tvůj optimismus, jak si ze všeho vezmeš jen to dobré a nejdůležitější. Formu máš super, určitě je všechny na jaro (jestli teda jdeš na jaro :D) posadíš na prdel (kterou máš jen tak mimochodem boží :D)!

    OdpovědětVymazat
  2. Jééé Nikča zase napsala skoro po čtvrt roce.. co bylo jako věčnost.. JUPÍ JEJ!!! :-)
    Miluju tvoje články, jen vždy si musím při čtení otevřít google a vyhledávat jednotlivé cviky protože ty anglické názvy mi moc neříkaj.. :-D Snad se do toho jednou dostanu a budu to chápat jako ty (nebo alespoň lépe než doteď)..
    Jinak mě překvapilo, že k maturitě musíš dělat i seminární práci?? To je nějaká novinka?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D jéé to jsem ráda, že se na články těšíš! Anglické názvy cviků píšu, protože ono někdy v češtině ten název je takový zvláštní a je na půl řádku. Takto si to akorát hodíš do googlu, pokud některý nevíš, a ono ti to vyhodí, co tím chtěl básník říct :) :D
      Jinak ta seminárka je asi novinka no :( Nevím, kdy to zavedli, ale je to zase práce navíc k tomu všemu, co teď jako maturanti máme. Navíc ji pak ještě budeme muset obhajovat před nějakýma lidma, z čehož mám celkem strach :D

      Vymazat
    2. No ty vogo, tak to je něco, to bych v dnešní době snad neudělala ani maturitu, ble.

      Vymazat
  3. Super clanok , Niki :) ja som momentalne vo faze kedy bojujem sama so sebou... a niekedy uz vazne nevladzem, fakt ten boj sam so sebou je kur** tazky :D aj som si povedala, ze budem chodit do posilky, ale moje sebavadomie, ktore je pod bodom nula mi to nedovoluje , no kazdopadne si jedna velka motivacia a ja to tiez raz dam...mozno :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Bojuješ sama se sebou? Tím myslíš jako anorexii? :) Pokud máš nějaký problém a budeš si o tom chtít promluvit s někým, kdo si zažil to samé, tak klidně napiš zprávu na FB :)

      Vymazat
    2. Anorexiu našťastie nemám :) len tak nejak nedokážem prijať sama seba, to ako vyzerám, sebavedomie nula a cítim takú úzkosť. Nemám extra veľa kamarátov a skrátka sa cítim zbytočná a taká opustená, či ako to nazvať... :) teraz to vyzerá, že sa sťažujem, ale nie!! :D len som to už chcela konečne niekomu napísať :)

      Vymazat
  4. Niki, nezlob se, ale přijde mi,že jsi z PPP přešla na závislst na posilování :) Máš krásnou stavu, ale je to zdravé pro tak mladou dívku?

    OdpovědětVymazat
  5. Tak na světě je řada holek starých stejně jako já i mladších, které se profesionálně věnují nějakému sportu - gymnastika, balet, tanec a podobně - to taky obnáší i několikahodinnové tréninky denně, pokud se chtějí dostat na vysokou úroveň a patřit mezi nejlepší. Jim také určitě nikdo nevyčítá, že jsou na dané činnosti závislé. Prostě je to věc, které se věnují, dělají to rády a chtějí v tom sportu něco dokázat :) A ohledně toho, jestli je to pro mě zdravé... No, to prostě uvidíme v budoucnu, ale jak jsem už psala i v článku - zaměřuju se na dostatek vitamínů, poměr omega 3 a 6 v jídelníčku a tak dál, což aspoň podle mě většina lidí v mém věku nedělá, ale jsou to věci, které jsou pro zdraví důležité :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, u chlapů se nad tím nikdo ani nepozastavuje... Třeba můj bratr - ten hraje fotbal, třeba i 2 zápasy denně, furt se honí, ale že by mu někdy někdo řekl, že má zvolnit a že je závislý, to ne... Ale já, která celý den sedím na zadku a pak si večer 2h zacvičím neustále poslouchám, že jsem blázen, že to přeháním a blá blá blá... Nikčo, makej na sobě dál, myslím, že už své tělo dobře znáš, a že už by sis nikdy vědomě neubližovala... že je sport "jen" koníčkem, stejně jako pro někoho třeba zahrádkaření :-) :-) :-)

      Vymazat
  6. A já myslela, že autorovi byla vzorem pro jméno Lada Plíhalová :D
    Mně se na tobě Nikčo vždy líbilo, jak jsi "jiná" :) i jak budeš v bikinách, nebudeš mezi ostatní zapadat, což vidím jako + (přiznejme si, teď je to móda, takže tam budeš obklopena pubertálními slečnami, co tam jdou, jen aby se tím pak mohly chlubit a říkat si "bikinka", přitom ani dívat se na to nedá..prostě obyč hubené holky) Snad jsem to nepřehlédla, ale kdy konkrétně máš tu soutěž? :o) budu moc držet palce

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím s tebou, fitness začalo byt tak nejak v módě poslední dobou, ale ono to nejspíš za chvíli přejde a začne neco novyho zase :D Jinak soutez by měla být 31.kvetna a zatim nevím kde a ani další podrobnosti :D Ale jelikoz zatim nemam ani plavky, boty a ani pozing jsem jeste netrenovala, tak na takove podrobnosti je jeste cas :D ale jak to zjistím, dam určitě vedet :)

      Vymazat
  7. Nj, mně už ta postava přijde normálně na kulturistku :))

    OdpovědětVymazat
  8. Z toho článku si vůbec nic nedělej, já ho četla docela s otevřenou pusou - jak si někdo může dovolit takhle veřejně odsoudit člověka, aniž by ho znal. Je úžasný, jak na sobě pracuješ. Jsi pozitivní a tvoje články mě vždycky hrozně bavily (a to i bez ohledu na to, že nejsem do cvičení nijak zapálená, ale snažím se jakž takž hýbat). Já myslím, že každý máme přece nějakou vášeň, pro kterou žijeme, která náš život obohacuje a dělá ho zajímavějším. Navíc to dodává člověku sebevědomí a cítí se mnohem lépe. Je super, že si to nebereš nijak osobně...to samo myslím vypovídá dost o tom, že jsi v pohodě :-). Přeju hodně štětí nejen v tréninku!

    OdpovědětVymazat
  9. Ahojky..prosím potřebovala bych poradit s posilováním když jsi se léčila z anorexe a víc jsi jedla. Myslíš, že by jsi mi mohla napsat mail a poradila mi? Jsi moje inspirace a máš krásné výsledky. Děkuji moc Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj :) Jestli chceš, můžeš mi napsat na FB stránce ''Beautygloss'' zprávu a já ráda poradím. Ale kompletní tréninky/jídelníčky začnu sestavovat až v létě :)

      Vymazat
  10. Ahoj, dávno před tím "Lada" článkem jsem si říkal, že "obrátit" anorektičku na fitness a bodybuilding je super nápad. Těžká a nebezpečná porucha vnímaní sebe sama je tak nahrazena jinou, až na vyjímky celkem neškodonou. Já bych tak léčil všechny anorektičky. :-D Měj se, Dr. J.S.

    OdpovědětVymazat
  11. Nedá mi to a musím pochválit ten úchvatný zadeček který sis vytrénovala :) jde videt ten obří rozdíl oproti fotek z roku 2013 :)

    OdpovědětVymazat
  12. Ahoj, sleduješ fotmu Blossky ? Super, ne ?p

    OdpovědětVymazat
  13. To muselo být skvělé rande. :D
    Taky jsem v posledním ročníku, takže držím palce. Přežij! :D

    OdpovědětVymazat
  14. MIlá Nikolko,

    sluníčkově zdravím .
    Možná by stálo za zvážení zveřejnit Tvoji seminární práci na téma PPP na tomto bloku. Co si o tom myslíš Ty?
    předem děkuji za odpověď. Noemi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj :) Promiň za pozdní odpověď. Seminární práci mam skoro na 30 stran, takze to sem cele nejspis dávat nebudu. Ale mohla bych napsat nejaký rozsáhlý clanek o PPP, ve kterém bych uvedla ty hlavní iformace z te seminarky, pokud by to čtenáře zajímalo :)

      Vymazat
  15. Už hrozně dlouho obdivuju tvoji vůli a výdrž a nadšení a všechno tohle okolo. Vím, že pro tebe tohle není už jen obyčejný koníček, ale opravdový životní styl se vším všudy. Ale i tak si myslím, že si hodně dobrá v tom co děláš a odhodlaná posouvat svoje hranice kamkoliv, kam si sama usmyslíš.

    A uznávám, že to na mě někdy působí tak, že už je to "moc". Já osobně bych takovou postavu nechtěla, ale to neznamená, že ti budu psát, jak je to hnus a jak vypadáš jako chlap. A i když je to pro společnost poměrně extrém, pořád si říkám, že pokud tě to baví a naplňuje a nijak ti to přehnaně neubližuje, tak je to 10000000x lepší, než anorexie u které si podle mě rozhodně nějaké pocity dlouhodobější radosti neměla.
    Takže jen tak dál, jsi vážně dobrá ! :)
    Beautyfull

    OdpovědětVymazat
  16. Tak jsem si taky přečetla článek o Ladě a musím říct, že pán má asi nějaký komplex :)) Podle mě je největším problémem to, že jsi holka a chlapi se prostě nedokážou vyrovnat s tím, že bys mohla zvládnout to, co oni.

    Osobně souhlasím s předchozím komentářem, i když bych sama takovou postavu nechtěla, tak tě obdivuju a přeju ti, abys měla úspěch. Je vidět, že tě to baví a jsi schopná i leccos té dřině obětovat. Kritiků si nevšímej, každý jsme v něčem extrémní a lišíme se a pokud to na někom jde trochu víc vidět, lidi si vždycky budou otvírat hubu.

    OdpovědětVymazat
  17. Ahoj. Už delší dobu sleduji tvé stránky a jsem opravdu unešená!! Jen jsem chtěla poradit s jídelníčkem a cvičením, má vysněná postava je jako ta tvoje zhruba v polovině roku 2013, kdy jsi byla velmi štíhlounká a hodně hodně vyrýsovaná. Nevím, kam se obrátit, jelikož tvůj mail na seznamu nefunguje a fcb nemám. Pokud možno ozvi se mi prosím na fitness007@seznam.cz
    at nemusíš dávat svůj soukromý mail na net.
    predem mockrát dekuji
    Jitka

    OdpovědětVymazat
  18. Ahoj .....zase supr článek !! :) ...už se těším az přijdou další ;) . ..........Jo a teďka trochu dost od tématu: nemáte někdo tušení, kde sehnat 1kg liskoořiskovyho másla ? Koupila jsem si nedávno malinké balení v country life a to už došlo :'( , takže potřebuji POMOOOOC :)

    OdpovědětVymazat
  19. Jsi trapna opravdu trapna jak vsude vystrkujes ty kozy hnusny tak bych ti prala abys byla znasilnena :D nic jinyho si za tvoje povysive a namyslene chovani nezaslouzis chovas se jak kurva

    OdpovědětVymazat
  20. Characteristic, way of life based methodologies have demonstrated remarkably viable in lessening cholesterol rapidly and for all time.
    Get the main 5 Amazing Strategy To Reduce Cholesterol Quickly
    by the specialists, dietitians, exercise specialists, and other staff at the Pritikin Longevity Center.

    OdpovědětVymazat

Za každý komentář moc děkuji! :) Pokud neodpovím, neznamená to ignoraci, ale ''pracovní vytíženost'' :D