Jak se změnil můj postoj ke cvičení

Ahoj lidi! :)

Doufám, že všichni užíváte krásný víkend a suprovýho počasí! Dneska jsem si pro vás připravila článek o tom, jak se celkově za tento rok změnil můj postoj ke cvičení.

Největší změnu v tomto jsem prodělala zhruba v posledních 4 měsících, tedy od začátku tohoto roku.

Určitě víte, že jsem na toto téma napsala už mnoho článků, ale myslím, že není na škodu si to nějak zrekapitulovat a napsat o tom něco víc.

Mohla bych říct, že jsem byla taková ''kardio královna'' - den bez kardia, to se prostě nedalo přežít. Nejdřív posedlost běháním, dlouhatánskými procházkami, pak zase domácím tančením, nekonečným ježděním na orbitreku, zumba, aerobik, jumping, hodinové vyjížďky na kole... Kardio byla věc, kterou jsem dělala z důvodu dosáhnutí lepší postavy, tedy alespoň snaha o to. Samozřejmě mě i běh bavil, na kole jezdím ráda, aerobik byl sranda (byl tam krásný instruktor :)) a procházky skvěle vyčistí hlavu. Ale teď se tady bavím skutečně hlavně o tom kardiu prováděném v záměru hezčí postavy.

Během svého každodenního cvičení jsem v době, kdy jsem to s kardiem přeháněla, jsem spalovala opravdu ohromné množství kalorií. A vlastně to bylo účelové - spálit přebytečné kalorie.
A že by byly nějaké změny na postavě? - to fakt nebyly, bohužel. Myslela jsem si, že potřebuju každý den aspoň hodinu kardia k tomu, abych se zbavila tuku a byla vyrýsovaná, jako holky na fitinspirativních obrázcích. Určitě i mnoho z vás si někdy řeklo ''Bože, ten koláček jsem si neměl/a dávat, teď musím jít cvičit/běhat, abych ty kalorie spálil/a'' a nebo ''Ten langoš si zasloužím, vždyť jsem dneska tolik cvičila!''. No, to je sice pěkné, ale řekněme si upřímně - opravdu to tak pro nás funguje? Pro mě to v té době tak rozhodně nebylo :D

Zkrátka bych vám ráda napsala takové své poznatky o kardiu a věnovala je zejména těm z vás, kteří na kardio pohlíží jako na nějakou hlavní cestu k žhavé sexy postavě. A abych předešla zase některým komentářům - teď myslím tu situaci, kdy kardio děláte v touze po hezčí postavě. A kardiem myslím to cvičení o stálé tepovce, které můžete provádět po delší časový úsek. Takový HIIT, to je jiný případ.

Jedním z hlavních důvodů provádění kardia je zbavení se přebytečného tuku. Tu myšlenku chápu - kardio spaluje více kalorií, a čím víc jich spálíte, tím tedy lépe, ne? No, ne tak rychle. Jen tak ze začátku musím napsat, že informace o spálených kaloriích, které se ukazují na stepperu, rotopedu nebo běžícím pásu vám ukazují často přemrštěné hodnoty. Energie, kterou vkládáte do šlapání do pedálů, je mnohem menší. Co takto si pustit toto video -  :)

A jak jsem psala už výše - kardio často používáme i jako takový ''nástroj k potrestání'', řeknu-li to trochu moc krutě :D Prostě - sníte toho víc, tak pak si jdete zaběhat, abyste se za to ''potrestali'' a spálili ty kalorie navíc. Tímto ale vzniká špatný vztah mezi cvičením a stravou - jedno bez druhého ale fungovat nemůže. Takže by neměly tyto dvě složky jít proti sobě, ale naopak pracovat v souladu. Toho nedosáhneme tím, že se najíme a pak to jdeme vyběhat. Nebo když strávíme několik hodin na kole a pak to půjdeme něčím zajíst, jako ''že si to zasloužíme''. Pak se často dostaneme do pasti typu - kardio, jídlo, kardio, jídlo, kardio, jídlo...Věřte mi, já v té situaci byla a neústí to v nic dobrého. Postupně se ze cvičení stane něco, co musíte vykonávat. A to rozhodně správné není a pak je dost těžké se z tohoto cyklu dostat, protože máte strach, co se stane. Někteří z vás možná neví, o čem to přesně mluvím. Ale vím, že hodně lidí patří do stejné ''kolonky'', do jaké jsem patřila dříve já a taky se bojí z tohoto kruhu vystoupit.

Určitě jsou tací, co si hrozně užívají šlapání do pedálů. Tací, kteří při kažodenním nazutí běžeckých bot zavísknou štěstím. Na tom není nic špatného, když to děláte pro radost! Ale ne, když od toho očekáváte něco víc (což většina, co sleduje tento blog včetně mě, myslím chce :)).

A co jsem tedy udělala já? Nejdříve jsem kardio snížilila a upravila jídelníček (přešla na primal stravu). Postava se zlepšila, ale stále toho kardia bylo moc, vlastně moc cvičení. Pak jsem to musela změnit znovu -  a to jsem přešla na cvičení do posilky a HIIT cvičení. Nic víc, nic míň. Žádné kardio. K tomu úprava stravy - paleo. A postava se zase změnila.

Můžete tvrdit, že já jsem od přírody hubená nebo že já jsem jiný případ, že se snažím nabírat. Ale tak to není úplně pravda. Svým starým stylem (kardio královna, ''zdravá'' strava bohatá na celozrnné výrobky a sacharidy), jsem se dostala na nějakých 52 kilo. Není to moc na mou výšku 167 cm, ale nebyla to rozhodně solidní svalová hmota, co jsem nabrala. Když se kouknete třeba na fotku níže, můžete vidět, že postava nějak zázračná nebyla. Tenčí ruce, tučnější bříško a vnitřní strana stehen. Neříkám, že jsem byla tlustá nebo tak, ale postava se začala přibližovat ''skinny-fat'' a brzo bych toho taky dosáhla, s tím stylem, jakým jsem to vedla. Když jsem kardio snížila, upravila stravu a zařadila posilování, přebytečného tuku jsem se zbavila!

Jasně, už vidím ty komentáře jak si ''hraju na chytrou'' a tak :D Ale víte co? Možná to fakt dělám, ale já se jen snažím pomoct ostatním, aby nedělali stejné chyby, co jsem dělala já. Píšu vám, co fungovalo na mě, nemažu vám med kolem pusy! Neradila bych vám dělat něco, co by vám uškodilo! Vysoké váhy a HIIT cvičení - to mi skutečně změnilo postavu a zbavilo přebytečného tuku. Neříkám, že teď jsem nějaká stopro vyrýsovaná, ale pokrok jsem za ty 4 měsíce udělala velký!

Cvičení teď nehodnotím podle toho, jak moc kalorií při tom tělo spálí. Protože to při cestě za hezkou postavou důležité není! Důležitá je efektivita cvičení. Při kardiu spalujete jen při vykonávání té činnosti, zatímco posilování a HIITy vám zaručí zvýšenou spotřebu energie hlavně po tom, co cvičení dokončíte. To má opravdový význam! Navíc - kardio vás neudělá silnější. Ano, zvýšíte si fyzičku, můžete tím zregenerovat nožky po těžkém leg day... Ale právě posilovna je místo, kde jsem nabrala více síly. A to nejen té fyzické. Posílilo mě to i po psychické stránce. Když tam jste mezi těmi stroji, když překonáváte sami sebe... Hrozně to zapůsobí i na vaše sebevědomí. Tam nejste jen ženská, tam se cítíte silnější. A ten pocit pak trvá i když od tama odejdete. Toto vám nějaké hopsání s Jill nebo Shaunem nezaručí.

A taky - posilování skutečně tu postavu vytvaruje. Sval = tvar. Čím více svalů, tím hezčí postava (samozřejmě v normě mezí, kterých ale drtivá většina z nás nikdy nemůže dosáhnout).

Jedním z důvodů, proč chci zkusit fitness soutěž je i to, protože chci od svého těla něco víc. Dřív jsem si myslela, že pevná postava patří jen jiným. Hledala jsem výmluvy, proč to nejde, proč to nechat na zítra, proč to neměnit. Ale tím jsem akorát ztrácela čas. Všechno jde, když se chce. A já chci, aby bylo vidět, že i z té hnusné vyhubliny, jakou jsem byla dřív, se může stát sebevědomá ženská, s pevnou svalnatou postavou! :) Pod pojmem ''fitness soutěž'' si nepředstavujte úplné korby. Mým cílem je bikini či figure. Přičemž bikini je více do ''ženského těla'', ale figure trochu více svalů. Moc velký rozdíl mezi těmi kategoriemi nevidím, ale uvidím. Zeptám se trenéra, aby posoudil můj typ postavy, na co bych se víc hodila :)

Taky se velmi změnil můj pohled na ty postavy, který se mi líbí. Už jsem vám to psala - dříve jsem chtěla být taková křehká, hubená. Nejlépe co nejštíhlejší. A teď? Když vidím moc hubenou holku, jen se lehce usměju a akorát zavzpomínám na staré časy. Protože to hezké není. Hubení vypadají dobře v oblečení, ale jak se říká - ti ''fit'' vypadaj dobře nazí ;D Proto chci teď svaly, chci sílu, chci sebevědomí, chci soběstačnost! :)

Co vy, taky jste za svůj život zpozorovali nějaké takové změny postojů ke cvičení, stravě? Sem s tím! :)