Facepalm aneb boříme fitness mýty, 1. část - Skryté hrozby ve ''zdravých'' potravinách

A ten den skutečně přišel.
Už měla dost těch bludů okolo sebe. Zanechala všeho, uchopila pero a inkoust a rozhodla se zanechat poselství budoucím generacím.

No dobře, ne tak docela :-D Místo pera a inkoustu píšu na klávesnici (která je mimochodem tak zas*aná, že téměř nejdou rozeznat jednotlivá písmenka) a toto poselství není jen pro budoucí generace, ale (hlavně) pro všechny lidi, co na této planetě pobývají v současné době, a už se ztrácí v tom ohromném množství informací ohledně výživy a cvičení, které se na ně valí ze všech stran. A já pevně věřím, že tyto informace se budou šířit dál a dál do budoucích generací. A třeba jednou (za pár stovek nebo tisíc let) některé z těchto bludů/mýtů/pseudoinformací úplně vymřou a vy už nepotkáte ani jednoho jediného člověka trpějícího fóbií z lepku a konzumace sacharidů večer , který by zrovna procházel svým pravidelným ''detoxem'' za účelem zbavení svého těla nahromaděných ''toxinů'', a při každé příležitosti vás poučoval o nadpozemské síle kokosového oleje, jehož konzumace pomáhá léčit rakovinu a zbavit člověka veškerého tělesného tuku.

Od posledního článku už uplynulo pár týdnů (no dobře, měsíců :D ) a za tu dobu už se toho dost změnilo! Pokud občas čekujete moje příspěvky na instagram.com/thebeautygloss nebo na FB stránce, tak už možná máte jakžtakž přehled, co se se mnou za tu dobu vlastně dělo. Kdybych to měla shrnout v pár bodech -
1) už nejsem fat bitch (teda to první už nejsem, to druhé musí posoudit jiní), podařilo se mi shodit většinu tukové izolace, kterou jsem nabrala kvůli své (stupidní) objemovce za poslední cca 2 roky.
2) rýsování ( = období, kdy jsem se soustředila na shazování přebytečného tuku) jsem ukončila před cca 12 týdny a světe div se, nenabrala jsem všechno zpátky, jako tomu je u naprosté většiny ''dietářů'' Jak je to možné? Nevěřila jsem fitness mýtům, které rozebereme v této sérii článků
3) našla jsem si chlapa! Kecám, se mnou by nikdo nevydržel, ale tu větu jsem už strašně dlouho chtěla napsat a je to fakt super pocit. Asi ji budu psát častěji :-) :-D

Ok ok, dost informací o mě, to stejně většinu lidí nezajímá, téma článku zní jasně (o sobě budu psát v dalších příspěvcích, takže se moc neradujte - mě se člověk jen tak nezbaví ) Původně se mělo jednat jen o jeden článek, nakonec jsem se (jako obvykle) trošku rozepsala, a tak jsem se rozhodla, že ho rozdělím do více částí (nebo z něj udělám nakonec sérii knih jako Harry Potter a tak.. to by bylo cool, co myslíte? )

Nejdříve bych vás chtěla všechny upozornit na něco velmi důležitého. Začal nový rok, a tak se většina z vás nejspíš rozhodla vydat na cestu za zdravějším životním stylem a lepší postavou. Začali jste se soustředit na svůj jídelníček, vyřadili těch každodenních 6 flašek piva večer u televize, chodíte pravidelně na procházky, už nesníte 3 celé pizzy na posezení.... Řada z vás také nejspíš navýšila příjem zeleniny, protože vám rodiče a všichni okolo tvrdí, že zelenina je zdravá.

Bohužel to je lež.

Jasně, zelenina může na první pohled působit ''zdravě'' a nevinně - obsahuje vitamíny, vlákninu atd... ale když ji prozkoumáme do hloubky, tak zjistíme, jaké nebezpečí se skrývá v její konzumaci.

Začneme hrozbami, kterým se vystavujeme konzumací košťálové zeleniny, kam patří například zelí, kapusta, květák, brokolice, kedluben a čínské/pekingské zelí. Možná jste četli, že jejich konzumace je spojená se sníženým rizikem vzniku rakoviny (1) Tento fakt je ovšem zanedbatelný a studie byla pravděpodobně financována pěstovateli košťálové zeleniny, kteří chtěli populaci vnutit svoje vypěstované květáky a brokolici, a tak zvýšit svoje zisky. Košťálová zelenina v sobě totiž skrývá velkou hrozbu - obsahuje totiž goitrogeny (2), což jsou látky potlačující funkci štítné žlázy. Jak se snížená funkce štítné žlázy projevuje?

- vyčerpání, nárust tělesné hmotnosti, problémy se soustředěnost, padání vlasů, suchá pleť...

Trápí vás některý z těchto symptomů? Pak to dávejte za vinu právě té porci brokolice, kterou si pravidelně dáváte na oběd za záměrem, že děláte něco dobrého pro svoje tělo. Ve skutečnosti její konzumací akorát nabíráte další a další kila tuku navíc a je to taky ten důvod, proč po celém dni v práci/ve škole přijdete domů a jste co? - No přece vyčerpaní!

Ale nejásejte předčasně. Tím, že se budete vyhýbat košťálové zelenině, ještě rozhodně v bezpečí nejste. Jsou tu další hrozby. Například velmi oblíbené rajče je vražednější, než se vědci kdy domnívali.

Nevinně vypadající rajče totiž obsahuje alkaloidy (například atropin), které mají halucinogenní účinky, můžou způsobovat kóma a dokonce i smrt (1 případ úmrtí!) Atropin navíc zvyšuje nitrooční tlak, takže se nesmí používat u osob trpících glaukomem (3, 4) Nejspíš mají supermarkety dobrý důvod, proč rajčata bývají často ve slevě. Balení cherry rajčátek se někdy prodává i za 10,- kč. Lidem, kteří trpí hlady, a nemohou si dovolit dražší druhy zeleniny, pak nezbývá nic jiného, než koupit rajčata a pak počítat s rizikem, že se možná další den už neprobudí....

Do skupiny lilkovitých, kam řadíme nebezpečné rajče, patří i brambory, které jsou v česku velmi populární a tvoří základ řady tradičních jídel (bramborové knedlíky, bramborová kaše - viz. obrázky) Nejspíš vás teď velmi vyděsím, ale brambory obsahují TOXICKÝ (!!) GLYKOALKALOID (!!!) solanin, který se ve formě soli s kyselinou HCl (společně vytvoří tzv. solaninhydrochlorid) používá v zemědělství k postřikům jako insekticid (5) 
Myslíte si, že látka, která se používá jako insekticid, je vhodná ke konzumaci?
Pokud ano, mám pro vás další důvod, proč byste měli konzumaci brambor zvážit. Při orálním podání solaninu u krys (dávka 590 mg/kg tělesné hmotnosti) došlo ke zrychlení tepové a dechové frekvence, ztrátě vědomí přecházející v kóma a následné smrti! Pokud vás ani tento důkaz nepřesvědčí, tak je to jasný důkaz, že si nevážíte svého zdraví - k tomu nemám co dodat.

Možná si po zítřejším obědě dáte jako sladkou tečku pár čtverečků kvalitní čokolády. Na internetu tvrdili, že čokoláda (v rozumném množství) přece neškodí, ba dokonce může být i zdraví prospěšná! To je ovšem opět lež propagovaná výrobci čokolády Lindt, Orion a dalších značek, kteří chtějí akorát zvýšit svoje zisky a pořádně se na vás napakovat. Čokoláda totiž obsahuje chemickou (!) sloučeninu theobromin. Studie zveřejněná roku 1993 našla spojitost mezi theobrominem a zvýšeným rizikem vzniku rakoviny u postarších mužů (6) Pokud dostáváte od svých příbuzných k svátku či narozeninám pravidelně tabulku kvalitní čokolády nebo dokonce celou velkou bonboniéru, teď vám je už nejspíš jasné, že se vás pomocí čokolády akorát snaží odstranit (nový nápad pro zápletku do seriálu Ulice, co říkáte?)

Ale vraťme se ještě na chvíli zpět k tomu zítřejšímu obědu. Pečlivě si od obsluhy ověřte (nebo ještě lépe - tajně vlezte do kuchyně, abyste se přesvědčili na vlastní oči), že vám jídlo neochucují muškátovým oříškem. Má sice ve svém názvu slovo ''oříšek'', což zní velmi roztomile (a taky nevinně, stejně jako ostatní druhy zeleniny, které vás klidně mohou zabít), ale opak je pravdou. Muškátový oříšek totiž obsahuje myristicin, který má neurotoxické efekty na dopaminergní receptory (7) Co na tom, že nerozumíte nejspíš ani jednomu z těch 4 slov. Zní to složitě, zní to chemicky, zní to ''toxicky'', zní to až moc moderně. Co z toho plyne? Je to nebezpečné, a tak bychom se muškátovému oříšku měli vyhnout velkým, ale opravdu velkým obloukem. Pokud vás nezajímá, jaký má myristicin efekt na vaše dopaminergní receptory, možná vás přesvědčí to, že ve větších dávkách může myristicin způsobovat zvracení, bolesti hlavy a halucinaci. Což určitě nechcete, aby vás po zítřejším obědě potkalo (jedině pokud by to bylo ve školní jídelně, a vy byste se pak mohli vymluvit na bolesti hlavy a halucinace, a tak jít domů a ulít se ze zbytku vyučování)

Dobře, možná jste si už vzali k srdci moje doporučení ohledně brambor. Co ale vybrat místo toho za přílohu? V jídelním menu v odstavci ''PŘÍLOHY'' je daleko více ''toxických'' možností, kterým byste se měli vyhnout. Já vás upozorním zejména na fazole, které jsou plné fytohemaglutininů, které vám nejen mohou způsobit velmi nepříjemné trávící potíže, ale je dokonce zaznamenáno i pár případů úmrtí! Ikdyž fazole vypadají bezpečně, dávejte si na ně pozor. Vím, že řada z vás jsou vegetariáni, kteří do sebe hrnou fazole horem spodem, a já nechci přijít o svoje věrné fanoušky!

Pokud vás žádné z mých varování nepřesvědčilo, dál už do vás rýt nebudu (ikdyž tu mám vypsaný ještě seznam potravin, před kterými bych vás ráda varovala - nechám si to kdyžtak napříště) Pokračujte v konzumaci brambor, zeleniny, fazolí, rajčat... pro mě za mě, klidně si celý oběd zalijte i octem, který se často používá jako čistící prostředek v domácnosti a v zemědělství jako herbicid (opravdu byste si nalili čistící prostředek na svůj oběd??) Ale pamatujte, že vaše zdraví vám už nikdo nevrátí....

1) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2737735/
2) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23061901
3) http://jama.jamanetwork.com/article.aspx?articleid=321442
4) https://cs.wikipedia.org/wiki/Lilkovit%C3%A9#Obsahov.C3.A9_l.C3.A1tky
5) https://cs.wikipedia.org/wiki/Solanin
6) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8280834
7) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15795093

Dobře dobře.... Snad každému došlo, že žádnou z těch věcí nemyslím vážně :D Tímto textem, ve kterém jsem naprosto nevinné potraviny ''rozcupovala'' tím, že jsem si vyhledala studie, které se mi zrovna hodily (+ informace vytrhla z kontextu), a které potrvdily moje tvrzení, že ta a ta potravina je nezdravá/špatná/vražedná, vám chci ukázat, jakým stylem v dnešní době vzniká většina článků (případně knih/filmů = Wheat belly, Grain brain, Fed up, Good calories bad calories od Gary Taubes....), které se snaží (někdy s dobrým záměrem) v obyvatelstvu vyvolat paniku tím, že démonizují určité potraviny/složky potravin/cukr/lepek/styly cvičení atd... Všechny ty informace, které jsem uvedla v odstavcích nahoře, jsou pravdivé - nicméně i tak je člověk nemůže brát vážně.
A to z mnoha důvodů.
Neuvedla jsem například to, že aby některé ty látky byly skutečně životu nebezpečné, museli byste do sebe ve velmi krátké době dostat obrovské dávky daných potravin. Nebo to, že X látka měla ten a ten negativní dopad na krysu, ještě neznamená, že to podobně bude fungovat v reálném světě u lidí. Ale takto přesně vznikají články/knihy, které démonizují určitou potravinu - špatně interpretované studie, informace vytržené z kontextu, vyberu si ze 40ti studií jen jednu, která potvrzuje moje tvrzení, ale ostatních 39 důvěryhodnějších studijí ignoruju....

Lepek způsobuje demenci a obezitu! 

Chcete rychleji zhubnout? Užívejte kokosový olej! 

GMO/umělá sladidla způsobují rakovinu!

Po kardiu budete nabírat tuk!

Pokud to zní moc dobře na to, aby to byla pravda, pravděpodobně to nebude pravda. Pokud to zní až moc šíleně na to, aby to byla pravda, pravděpodobně to taky nebude pravda.

Co z toho plyne?

Pečlivě si vybírejte, od koho získáváte svoje informace.

V příštích článcích rozebereme věci jako konzumace sacharidů před spaním, ''špatné'' vs ''dobré'' potraviny, kardio vs HIIT, ''poškozený/zpomalený'' metabolismus, rozložení makroživin během dne, sebediagnózu intolerance na lepek, detoxy .... Budu se snažit články vypustit do světa co nejdříve, ale vypracování plánů pro moje klientky je přednější ♥ Takže aspoň se máte na co těšit, když Vánoce jsou až za tak dlouhou dobu (a nebojte, články určitě budou dřív, než přijdou Vánoce :D )

 PS - Klidně mě ukamenujte za to, že dřív jsem dělala to podobné (pokud čtete moje články už delší dobu, tak víte.. :D ) ... nicméně .. i mistr tesař se někdy utne. Člověk se učí, mění svoje názory, získává nové vědomosti. Stejně jako řada z vás jsem dřív nevěděla, čemu věřit (měla jsem na to věk, byla jsem ještě puberťák! :D ), vždyť jsem tady dokonce kritizovala sacharidy, mléčné výrobky, vyzdvihovala paleo atd.. Takže pokud jste na mě teď naštvaní, celkem to chápu. Ale doufám, že i tak budete moje články číst dál :-)

Pro další příspěvky ohledně cvičení a výživy pravidelně čekujte instagram.com/thebeautygloss :)

Vykecávačka

Tak vás poprvé zdravím v novém roce, lidi! Přiznejte se, kdo z vás hned zezačátku udělal tu stejnou chybu, jako já? :D

Ikdyž trochu opožděně, tak přece si rok 2014 zaslouží nějakou rekapitulaci.

Začneme neslavně - předsevzetími. Stejně jako zbytek světové populace, která si je na konci každého roku dává, jsem ani já skoro žádné nesplnila. Z článku, který jsem psala na konci roku 2013 (zde), ve kterém jsem popisovala svoje předsevzetí do roku 2014, vám je sem teď vypíšu a okomentuji :D -

Váhy vy fitku
- Mým cílem bylo v roce 2014 zvládnout tyto ''silové'' výkony :D -

''Dřep - 80 kg
Mrtvý tah - 100 kg
Bench - vlastní váhu nebo aspoň 50 kg
Tlaky na ramena - 18 kg jednoručky
Shyby nadhmatem - 10 opakování
Shyby podhmatem - 10 opakování''

Jak bych to zhodnotila? No, jak co. Tento týden jsem měla zaměřený na sílu a testovala některé své ''výkony''.

Zadní dřep 96 kg 3x (hloubku si kontroluju tím, že si za sebe dám lavičku/stepper a zadkem se jí vždycky dotknu. Tato váha byla po 8 sériích s 80 kg x 10 opakování :DD)
Čelní dřep 60 kg 5x (pod paty si zatím dávám nízké kotouče, dokud si neobjednám nějaké vzpěračské botky :-) Umožňuje mi to jít víc dolů a udržet vzpřímené tělo)
Mrtvý tah 80 kg 3x (od tradičního jsem teprve nedávno přešla k sumo, který je pro mě ''přirozenější'', takže váha zatím nic moc)
Bench ....  hahaha tak na ten už asi hodně dlouho kvůli operaci nevlezu :D když jsem jej ale cvičila někdy v lednu zhruba, tak padlo 60 kg (což tehdy byla vlastní váha, takže jsem cíl vlastně splnila :D)
Tlaky na ramena ..... vrchní část těla teď nemá vůbec sílu takže palec dolů
Shyby nadhmatem a podhmatem ..... velkej palec dolů, i zavěšení na hrazdu je po operaci bolestivé :D

Jak vidíte, u žádného cviku jsem zatím nikdy netestovala svoje maximum pro jedno opakování. Na to mám prostě o sebe až moc velkej strach :D Proto si vždy u základních cviků nechávám tak 2 opakování v záloze. Poslední co chci je zranění, které by mě z tréninku vyřadilo úplně.

Přestože jsem v mnoha věcech co se týče cvičení ještě značně omezená (různé skoky, běhání, házení, plavání, šplhání, hrazda - nepříjemné :-( ), tak mi to nebrání aspoň na spodní část těla trénovat silově. Změnila jsem schéma tréninku a jsem z něho úplně nadšená :D Základní cviky (pro mě čelní dřep, zadní dřep, sumo mrtvý tah) cvičím 3x týdně a 3x týdně cvičím doplňkové cviky na vrchní část těla. Zadek je úplně jiná kapitola, na ten se zaměřuju snad vůbec nejvíc - jednotlivé cviky vám popisovat nebudu, ale jedním z klíčových cviků pro mě na zadeček jsou hip thrusty (viz. obrázek níže - záda vyvýšená na lavičce, čímž docílíte většího rozsahu pohybu), na kterých jsem v ''těžší dny'' momentálně na 125 kg o 8-10 opakováních s 10ti sekundovou pauzou u posledního opakování :-D Musím říct, že ty pohledy ve fitku, když tento cvik s tou váhou dělám, jsou občas k nezaplacení :-D
Při tomto cviku je fakt nutné si činku podložit něčím měkkým, jinak budete mít na pánvi hrozný modráky (a to ani nemluvím o tom, že by vás to strašně bolelo!! :D). Zhruba do 60 kg se to ještě dá i bez nějaké podložky, ale s vyšší váhou fakt ne xD

Gains baby
Hehehe tak tady jsem se teda vyšvihla no :D V době, kdy jsem psala ten článek jsem měla jen pár týdnů od poslední soutěže v bodyfitness a vážila jsem cca 50-53 kg. Za cíl jsem si dávala nabrat tak na 60 kg a chtěla jsem, aby všechno z toho byla svalová hmota. No a jak to dopadlo xD Momentálně 65 - 66 kg na 165 cm. Ano, zase další kilo nahoře v dietě :D Ale podle váhy svoje rýsování samozřejmě nehodnotím, hodnotím od pohledu. Navíc mi tatínek řekl, že už nemám tak naducané tvářičky, takže jsem určitě na správné cestě :D

Za cíl jsem si dala nabrat svaly především na zádech, ramenou, nohách a lýtkách. O lýtkách raději pomlčím (ale už tam fakt nějakej náznak je a dokážu je už i zatnout xD), záda a ramena se určitě zlepšily, nožky snad taky. Nejvíc se myslím zlepšil zadek, soudě podle ohromného množství roztrhlých legín za poslední 2-3 měsíce. Titul ''bezprdeláče'' už nikdy nechci! :D Největší radost mi udělala kamarádka, která mi před pár měsíci v obchodě řekla, že vypadám jako bych tam měla silikony a maminka, když mi řekla, že už mám skoro nohy jak chlap. Ach, co málo stačí ke štěstí :33 :D :D :D

Emaily
...nebo taky všeobecně zprávy, co mi posíláte na FB. Za cíl jsem měla, abych odpovídala co nejčastěji. Noooo snažím se jak můžu, ale popravdě se k některým vůbec nedostanu...protože jsem hrozná....lemra....líná :D Samozřejmě nezoufejte. Pokud na zprávy neodpovím, posílejte je klidně pořád dokola a tak máte větší pravděpodobnost, že vám přijde odpověď :D

Co se týče proseb ohledně sestavení jídelníčku a/nebo tréninkového plánu, tak do toho se pustím o letních prázdninách. Zároveň si chci udělat trenérský kurz a pak nastoupit na medicínu (pokud se tam dostanu, žejo :D), abych se toho o lidském těle dozvěděla co nejvíc a mohla svými vědomostmi a zkušenostmi pomáhat ostatním :-) (Budu chytrá horákyně xDDD) Ráda bych to rozjela už teď, ale kvůli škole/brigádě nemám moc času a nemohla bych se ''klientům'' věnovat naplno, což je podle mě potřeba :-)

.... jo vím, to byl nudnej odstavec 

Protahování
Tady je bohužel zklamání největší. Dávala jsem si za předsevzetí, že se budu hodně protahovat a blá blá blá takový ty kecy. Moje pružnost však stále připomíná tak 90letého staříka, kterého právě přejel parní válec. Je daleko větší pravděpodobnost, že se mi jednou podaří kotoul dozadu, než že se mi podaří třeba taková šňůra nebo provaz (a to, že se mi někdy podaří kotoul dozadu, je velmi velmi nepravděpodobné :D)

No, jak můžete sami vidět, většinu svých předsevzetí jsem nesplnila. Takže jsem si tento rok dala za předsevzetí, že si už nikdy žádná předsevzetí dávat nebudu. A že oslovím toho kluka z posilky se sexy prdelkou, na kterýho pořád zírám jak největší trotl (doufám, že to nečte/š! :D). A že se přestanu tolik stresovat. A že přestanu jíst tolik arašídovýho másla. A že udělám šňůru (:DDD)

No nic, přejdeme k něčemu jinému. K trapasům. Já vím, že se rádi smějete cizí smůle a neštěstí. To já samzřejmě taky. Takže vás o ně nemůžu ochudit.
To, že troubím a mávám na lidi, které vůbec neznám, protože si je často s někým pletu, není žádná novinka. Takovej trapas to nebyl třeba ani tehdy, když jsem měla objednanou hodinu autoškoly, ale zapomněla na ni, šla spát a pak mi chlap z autoškoly volal (a probudil ze spánku!), že na mě už skoro půl hodiny čeká před barákem v autě a já nikde (to se stává překvapivě často) Nebo když jsem poprvé vařila pro svého (teď už ex) přítele a místo toho, abych předvedla své úžasné kuchařské schopnosti a tím jej okouzlila, tak jsem totálně na kaši rozvařila rýži (o mase radši nemluvím) a druhý den i ovesnou kaši. Chudák, ale snědl to :D
Zkrátím to tak, že já trapasy dost přitahuju. Taková moje top trapárna z roku 2014 byla následující ...

.... když jsem o letních prázdninách byla na úvodní lekci mojí kamarádky na skákání na trampolínkách (''jumping''). Ok, skáču skáču, divím se, že ještě žiju (v té době jsem nedělala vůbec žádné kardio, tak to byl trochu masakr) a najednou cítím, jak se mi začínají párat legíny přímo na zadku! To by ještě nebylo tak hrozné, vždyť se mi to stává už skoro denně. Horší však bylo, že skupina trampolínek byla zavřená v prosklené mísnosti, za ní na seděla skupinka lidí, my k nim byli zády a já v úplně poslední řadě. Z toho plyne, že na mě byl krásný výhled, že jo.
V tu ránu jsem seskočila z trampolínky, vyběhla z té prosklené místnosti a sprintem utíkala do šaten. Kamarádce jsem se pak omlouvala, že jsem jí udělala ostudu.
Ale tak.... aspoň byla prdel.... a to doslova xDD

A krátký souhrn roku 2014 v číslech ...
x Počet dřepů - cca 897 450 490 789
x Počet hip thrustů - cca 990 876 567 888
x Počet roztržených legín na zadku - cca 20
x Počet zkonzumovaných gramů bílkovin - cca 70 000 g xD
x Počet nabraných kilo - cca 15/16 kg
x Počet zhubnutých kilo - 0 kg

A na závěr 3 klíčové poznatky, které jsem za rok 2014 nashromáždila, a o které se s vámi chci podělit :D

- Nekupujte si milion legín, pokud se chystáte nabírat. Možná si říkáte, že ty legíny ''porostou s vámi'' nebo že ''jsou roztahovací''. Nejsou. A to mi fakt můžete věřit.

- Ještě jednou a naposled - tip = odhad, doporučení / typ = druh, skupina (lidí, věcí) s určitými vlastnostmi. V 4. ročníku gymnázia bych si to už konečně mohla zapamatovat!!!! (dosud jsem toto slovo většinou úmyslně vynechávala, protože se mi nechtělo přemýšlet jaké i/y tam patří, takže když jsem chtěla napsat třeba ''Mám pro vás ti/yp na....'' tak jsem raději napsala ''Mám pro vás nápad na...'' :D)

- Břišáky jsou přeceňovaný. Namakaný nohy a zadek > sixpack. Tak hurá na dřepíky! A mrtvoly. A hip thrusty. ááááá ♥ :D

Co vy, dáváte si nějaké novoroční předsevzetí? :-)

Jak při rýsování nabrat tuk a přijít o všechny svaly

No a je to zase tady ... Vááááánoce. Vzhledem k tomu, že poslední dobou jsem v jednom kole a učím se svědomitě do školy (nebo aspoň říkám ostatním, že se musím hrozně moc učit do školy a to mi vlastně zabere více času, než to samotné učení), tak mi ani nepřipadne, že jsou Vánoce. Bez vůně čerstvě upečeného cukroví, která se nese po celém našem paneláku, bych to asi ani nepostřehla :D

S horami cukroví a válení u vánočních pohádek přijde po Novém roce zase na řadu spousta předsevzetí, posilovny budou zase praskat ve švech (:-((((((((((((() a časopisy pro ženy budou zase mít o čem psát (aneb originální články jako ''Jak zhubnout povánoční kila'' nebo ''Hubneme do plavek'') Já jsem ale pálená a ostatní jsem předběhla, když jsem se rozhodla před zhruba dvěma měsíci začít rýsovat.

Za tu dobu jsem přibrala 2 kila. Jestli se někdo teď začal smát, tak si mě nepřejte!! xD Ano, je to tak. Na váze mám zhruba 65 kg (na 165 cm), což je zatím vůbec nejvíc, co jsem kdy měla. Na začátku rýsování jsem měla 63 kg. Jelikož se mě hodně ptáte na míry, tak ty jsou - prsa - pas pod žebry - zadek = 97 - 66 - 98,5 cm (přičemž míra pasu a zadku se hodně mění i během dne :D - pas mám nejužší ráno, a jelikož jím přes den hodně jídla a zeleniny, tak k večeru je to o něco jiné číslo :D U zadku to stejné - když ho při cvičení napumuju, připadne mi že je tak dvakrát takový, jak normálně :D) 

 
Jistou část přírůstku na váze samozřejmě přičítám i nedávnému umístění... ehm .... dvou neznámých objektů do mého těla (ze kterých se mimochodem pořád moc a moc raduji xD) Ale jak se o tom i rozepíšu i dále v článku, číslo na váze není spolehlivým ukazatelem vašeho pokroku! Takže... jsem z toho rozhozená? Absolutně ne! Hlavní je, že vypadám líp než předtím a pokroky v zrcadle vidím! Zároveň se mi i při sníženém příjmu zvyšuje síla (ikdyž jsem ještě v tréninku dost omezená), z čehož jsem nadšená!

Často taky padají dotazy, jestli se chystám na nějakou další soutěž. Já bych to řekla takhle - trénink a ''všechno to okolo'' dělám hlavně proto, že mě to naplňuje a fakt děsně baví. A když už na sobě tak pracuju, tak to pak chci někde předvést a zároveň překonat svou trému z toho, že stojím sama na podiu a všichni na mě koukají :D Mělo to být sice tajemství, ale v příští soutěži se chystám do kategorie bikini, jelikož na bodyfitness zatím nemám dostatečný svalový rozvoj a nechtěla bych být mezi soupeřkami jak hubené vyžle bez svalů :D

 
Od mnoha lidí jsem sice slyšela, že podle nich mám na bikini moc svalů, ale podle mě to tak není (:D a nikdy to tak nebude! Forever small....) Pokračuji tedy v rýsování a pokud po tom, až všechnu tu izolační vrstvu z povrchu shodím, se nakonec ukáže, že pod tím nemám žádný svaly, tak bych si neodvážila na podium vstoupit. Ano, ikdyž jdu do bikin.

I v této kategorii by podle mého názoru měly holky mít svaly a mělo by na nich být vidět, že cvičí. Takže hlavně prdel a nohy + ''jemně'' osvalenej vršek. 

O mě ale zase příště :D Nyní se vrhneme na hlavní téma dnešního článku, tedy jak rýsovat/shazovat tuk/zbavit se toho bůčku, kterej kryje naše krutě vybudované svaly.

Předpokládám, že chceme dosáhnout takové postavy, na které je na první pohled vidět úsilí, které do cvičení vkládáme. Naším primárním cílem při rýsování je tedy udržet co nejvíce svalové hmoty, zatímco shazujeme tuk. Úbytek svalové hmoty by neměl připadat v úvahu. Je to sice těžké a bude to chtít si stravu a trénink více promyslet (používat hlavu, achjo :(( :D), ale ten výsledek za to bude určitě stát. Nechceme přeci při dietě přijít o svalovou hmotu a nakonec mít sice o 10 kilo méně, ale nakonec mít stejnou postavu jako předtím, jen ve ''zmenšené'' verzi!

Níže tedy vypíšu několik nejčastějších chyb, kterých se často dopouštíme ve snaze zbavit se přebytečného tuku. 

1) Dělat příliš mnoho příliš brzy

- Podle mě je tohle nejčastější problém, kterého se většina z nás dopouští. Všichni chceme všechno hned, ale neuvědomujeme si, že rýsování je, stejně jako budování svalů, běh na dlouhou trať.
Nemůžeme očekávat, že tuk, který jsme nabírali několik měsíců/let, teď zázrakem shodíme během pár týdnů. Ale my to stejně zkoušíme a tak hned od prvního dne rýsování vytasíme do boje všechny tajné zbraně - Zařadíme spoustu kardia. HIIT tréninky. Stáhneme sacharidy na minimum, tuky na minimum, čímž drasticky snížíme příjem kalorií. K tomu hodíme nějaký ten spalovač a jedeme naplno, protože už si v duchu vybavujeme to sexy vyrýsovaný hot tělo, který budeme za pár týdnů určitě mít, když budeme takto makat. Toto nadšení nám bohužel vydrží jen chvíli (pokud to tedy nevzdáte už během pár dnů a nenásleduje obří přežer doma u telky) Pokrok rozhodně ze začátku bude, pak se ale zastaví, jelikož tělo se na tyto nároky, které na něj máte, adaptuje. Pak bude velmi těžké nějaký další udělat.

Přidat víc kardia? Ještě více stáhnout příjem kalorií? Toto nejde provádět do nekonečna, nehledě na to, že takovéto extrémní postupy jsou přímou cestou ke ztrátě svalové hmoty, snížení vaší motivace a energie, ztrátě chuti do života.

Hoďme teda brzdu, jo? Nejlepším krokem je si před dietou vypracovat metabolismus a mít potom při rýsování z čeho POMALU ubírat. Všechno funguje, dokud to fungovat nepřestane. Takže při začátku rýsování ubrat jen tak málo sacharidů, kolik je potřeba, aby jste začali shazovat tuk (NE od prvního dne jet 0 sacharidů) To stejné s kardiem - dělejte minimum které je potřeba, abyste měli výsledky. NE maximum. Počkejte pár týdnů, a jakmile se pokrok zastaví, přidejte 1-2x týdně HIIT (NE každodenní dlouhý vyčerpávající intervalové tréninky!), postupně to navyšte na max. 3x týdně. A tak dále....
Toto je podle mě jediná cesta, jak rýsování přežít ve zdraví, se stálým pokrokem, bez toho, aniž byste umírali hlady a cvičení a strava se pro vás stala noční můrou.

2) Skákat z jednoho na druhé

- Tady dám příklad sebe. Jak už jste určitě postřehli, pokud mé články nějakou dobu čtete, tak já často chci přesný opak toho, co mám (ženská, no :D) Přesněji řečeno - při rýsování bych nejraději změnila jídelníček a začala se soustředit na nabírání svalů, a naopak. Člověku se pak stává, že dva týdny rýsuje, pak si všimne, že ty záda by chtěla trochu víc nakorbit, i ty nohy a ruce a ramena, tak se na rýsování vyprdne a od dalšího dne začne navyšovat příjem, aby začal nabírat svaly. Po pár týdnech vidí fotky z kulturistické soutěže, kde jsou všichni úžasně vyrýsovaní, a všechno je najednou zase jinak. Začne chtít pruhy na ramenech, vánoční stromeček na zádech a six pack, tak od dalšího dne začne zase rýsovat.

STOP! Skákáním z jednoho na druhé si zajistíte akorát jediné - žádný progress. Vytyčte si jeden cíl, klidně si ho nechte vytetovat na ruku (nebo napište na lednici) a SAKRA SE HO DRŽTE! :D

Pokud vás trápí to, že začínáte na nevíte, jestli se nejdříve začít soustředit na nabírání svalové hmoty nebo na shazování přebytečného tuku, tak podle mého názoru je nejlepší nejdřív tělo vyrýsovat a pak začít nabírat svalíky. Důvody jsou následující -

x Vyrýsovanější lidé mají oproti těm s vyšším množstvím tělesného tuku vyšší citlivost na inzulín (což je dobře - viz článek ZDE)

x Tělo s nižším % tělesného tuku lépe ''hospodaří'' s makroživinami (sacharidy, tuky, bílkoviny) - zjednodušeně řečeno je větší pravděpodobnost, že přijaté makroživiny uloží ve svalech nebo v játrech jako glykogen, než že by je uložilo v podobě tuku

x Pokud máte méně tělesného tuku, vypadáte svalnatěji - což je to hlavní žejo xD (někde jsem četla ''Pokud chcete vypadat, jako že jste nabrali 5 kg svalové hmoty, tak stačí když shodíte 10 kg tuku'' :D)

x No a naopak čím víc jednou naberete tuku (třeba ve snaze nabrat svaly), tím více nových tukových buněk si vytváříte. Potom pro vás bude daleko těžší vyrýsovat, než kdybyste nikdy ''tuční'' nebyli a bude vyšší pravděpodobnost, že ten tuk jednou zase naberete zpátky(+ čím tučnější jste, tím nižší je citlivost na inzulín (což je blbě))

3) Zvedat lehčí váhy pro vyrýsování

- Pokud se už ve fitness světě pohybujete nějaký ten pátek, tak toto pro vás určitě nebude nějaká novinka. Stále se však najdou jedinci, kteří toto zastaralé ''pravidlo'' dodržují. Tvrdit  že ''V objemu je pro růst svalů třeba cvičit s vyššími váhami a méně opakování, a na rýsování používat nižší váhy a více opakování'' je stejné jako tvrdit že milion sedů lehů denně vás zbaví pneumatiky na břiše (což si už doufám nikdo nemyslí)

Pokud jste dosud zvedali ''velké váhy''  a nyní ve snaze svaly ''vyrýsovat'' sáhnete po lehčích činkách a přestanete cvičit tvrdě a těžce, tak co se asi stane? Vaše tělo bude ''předpokládat'', že už tolik síly jako dříve nepotřebujete a bude daleko vyšší pravděpodobnost, že o svaly přijdete. A to proto, že svalová hmota je velmi náročná na energii a tělo ji pak při dietě bude vidět jako ''přebytečnou''. Zato pokud budete stále trénovat tvrdě, bude vědět, že ty svaly stále potřebuje.

I při dietě byste se měli snažit buď postupně zvyšovat, nebo alespoň udržet svou sílu, což vám bude zaručovat, že o svalovou hmotu nepřicházíte. Náročné tréninky (základní cviky s vyššími váhami) navíc způsobují tzv. EPOC (=excess post-exercise exygen consumption) neboli v překladu něco jako ''nadměrná spotřeba kyslíku po cvičení'' (podobný efekt má i HIIT trénink), což vám zaručí, že budete spalovat více energie v době PO cvičení.

Důležité je také napsat, že pojem ''vyrýsovat'' je docela mimo (ale používáme ho, protože všichni ví, co tím chtěl básník říct xD) Neexistují ''rýsovací/zpevňovací cviky'', žádný cvik/počet opakování/váha činky vám sval nevyrýsují. Sval můžete buď zmenšit nebo zvětšit, nejde změnit jeho tvar nebo ho prodloužit či zkrátit (jak třeba popisují u některých druhů cvičení, že nám zaručí ''dlouhé, ladné svaly'' -_-) Sval ''vyrýsujete'' jen tak, že se zbavíte tuku, který je na povrchu.

Takže děláním velkého počtu stahování kladky na triceps vás nezbaví toho tuku co máte na ruce, sklapovačky vás nezbaví tuku kolem pasu a snožování na stroji vás nezbaví tuku na vnitřní straně stehen.

Samozřejmě nižší váhy mají důležitou roli v tréninku - při vyšším počtu opakování zasáhnete zase jiný typ svalových vláken, než při cvicích s vyššími váhami. Navíc některé partie odpovídají (růstem) více na vyšší počet opakování, některé zase na vysoké váhy a tím i nižší počet opakování atd....

Klíčem tedy je i při dietě nepřestat trénovat tvrdě, soustředit se na základní cviky a stále se snažit zvyšovat svou sílu!

4) Rýsování = hladovění

- V dietě nemusíte trpět a umírat hlady, aby dieta byla účinná. Ikdyž někteří z ní potom mají lepší pocit a považují ji za ''účinnější''.
Při rýsování samozřejmě musíme přijímat méně energie, než naše tělo za den spálí. A to uděláme hlavně manipulací s množstvím přijatých sacharidů a tuků.

Bílkoviny mají v dietě velmi důležitou roli zejména v tom, že nás déle zasytí, pomohou nám zabránit ztrátám svalů při dietě a tělo při jejich trávení vydá více energie. Jedná se o tzv. Termický efekt potravy - energie, kterou musí organismus vynaložit pro příjem potravy, její trávení, vstřebávání, transport a přeměnu živin do využitelné formy (ATP, glykogen, triglyceridy) U sacharidů je to 6 %, tuků 4 % a bílkovin 30 %!(př - příjmeme 100 kalorií z bílkovin a 30 % z daného množství kalorií se využije jen na jejich zpracování) Příčinou velmi malého termického efektu tuků je jejiich snadná transformace do zásob energie, která se skladuje v tukové tkáni. Pro intenzivně cvičící jedince se doporučuje množství do 2 g bílkovin na 1 kg tělesné váhy, ale při rýsování je možné toto množství ještě navýšit právě z důvodu výše popsaných. Žádná studie nepotvrdila souvislost mezi vyšším příjmem bílkovin a nějakými zdravotními problémy!

Bílkoviny by tedy měly být stále na přibližně stejné hodnotě, je však možné je snížit ve dny s výrazným navýšením sacharidů. Manipulovat tedy budeme se sacharidy a tuky, které je důležité chytře rozdělit během dne, abychom je využívali v náš prospěch.

Kašlete na kecy, že sacharidy se mají jíst jen na snídani, do první poloviny dne, do oběda nebo do X hodin. Sacharidy jsou hlavní před, (během) a po tréninku - před tréninkem dodají energii a (během) po tréninku slouží k doplnění glykogenu a k regeneraci svalů. Během tréninku není nutné je dodávat, pokud netrénujete nějak výrazně dlouho. Ani ve dny s velmi nízkým příjmem sacharidů byste tyto sacharidy kolem tréninku neměli vynechávat!
Tréninkem samozřejmě myslím silový trénink nebo HIIT. Naopak pokud jde třeba o chůzi, tak u ní je zase výhodné sacharidy vynechat. Vůbec nejlepší je ve dny, kdy máte nejnáročnější tréninky přijímat nejvíce sacharidů a ve dny, kdy trénink nemáte nebo děláte jen kardio nebo procvičujete nějakou menší partii (lýtka, ruce, předloktí...), přijímat sacharidů méně.

Otázka, ve které se však budou názory lišit, je jestli jsou sacharidy vhodné na snídani, či nikoli. Samozřejmě není vhodné si nasypat půl kila slepovaného musli s označením ''FITNESS'' na krabici.

Tady je podle mě nejlepší experimentovat se svým tělem a zkusit, co vám sedí lépe, jelikož každý jedinec reaguje jinak. Pokud zvolíte na snídani kombinaci bílkoviny + tuky a budete se cítit divně nebo malátně, tak pro vás tento typ snídaně není vhodný a zůstaňte u kombinace bílkoviny + sacharidy. Naopak někomu snídaně skládající se z B + S způsobí ospalost a únavu, v tom případě bude lépe, když zůstane u B + T. Samozřejmě pokud je vaše první jídlo dne zároveň jídlem před tréninkem (jdete cvičit chvíli po snídani), tak nejlepší volbou je kombinace bílkovin a sacharidů.

Zbylá jídla by měla tvořit kombinace bílkovin + zeleniny + tuků (jejichž množství je nutné kontrolovat, jelikož 1 g tuků obsahuje 9 kcal, takže tím že sníte poměrně malé množství tuků jste do sebe dostali klidně polovinu množství energie, kterou na den potřebujete)

Pokud výrazně snížíte sacharidy na delší dobu, je důležité si jeden den jednou za čas ''dopřát'' den, ve kterém sacharidy výrazně navýšíte - tzv. refeed day. Zjednodušeně řečeno slouží k nakopnutí metabolismu, který se jinak zpomaluje při dlouhotrvajícím kalorickém deficitu, a také zvýšení hladiny leptinu. Jak často by tento den měl být?

- čím vyrýsovanější jste, tím častěji je tento den vhodný zařadit
- v čím větším kalorickém deficitu za den jste/čím méně sacharidů přijmáte, tím důležitější refeed den je

15-20 % tělesného tuku - 1x za 1-2 týdny
10-15 % tělesného tuku - 1x za 6-12 dnů
Pod 10 % tělesného tuku - 2x za týden
.... samozřejmě záleží na jedinci.

Příjem zeleniny je při rýsování ještě důležitější než jindy, jelikož vláknina slouží k tomu, aby nás zaplnila a snižuje zánětlivost (tzv. ''inflammation'') organismu. Já jsem si poslední dobou hodně oblíbila zelené fazolky, brokolici, chřest a baby špenát (a samozřejmě rajčata, která jím po kilech už hodně hodně dlouho xD)

Zánětlivost organismu způsobuje však i nesprávný poměr mezi omega 3 a omega 6 mastnými kyselinami. Většina lidí má ve stravě nadbytek omega 6 (které zvyšují zánětlivé procesy) a naopak nedostatek omega 3, které zánětlivé procesy v těle snižují. Pokud tedy nejíte pravidelně ryby, suplementace v podobě rybího tuku v kapslích je velmi chytrým krokem.

5) Používat trénink ke spálení kalorií

- Naším hlavním cílem by NEmělo být spálit maximální množství energie během tréninku. Důležité je, jak tělo spaluje v době po tréninku (viz. EPOC)
Cílem každého tréninku by mělo být udělat nějaký progress a navýšit svou sílu. Hodně lidí však při rýsování z ničeho nic do tréninku zařadí daleko víc cviků a u každého dělají spoustu opakování (viz. bod 3)) za cílem spálení co největšího množství kalorií během tréninku. Při dietě (= sníženém příjmu energie) se schopnost vašeho těla se zregenerovat z tréninku snižuje, takže tím, že drasticky navýšíte objem tréninku (více cviků, více opakování, kratší pauzy mezi cviky), můžete zhoršit svoje výkony a přijít o svalíky.

Dieta není čas na vylaďování detailů na vaší postavě. Zdá se vám najednou, že ta dlouhá hlava tricepsu by měla být větší nebo zadní delty jsou k pláči? Na to zlepšit svoje zaostávající partie bude bohatě času po dietě. Při dietě bude pro nás hlavní udržet ty svaly, které už máme. A pokud neužíváte steroidy či jiné ''doplňky'' nebo nejste úplný začátečník ve cvičení, tak je velmi malá pravděpodobnost, že při dietě nějaké ty svaly vybudujete.

Pokud ale chcete rýsovat, musíte za den spálit více energie/kalorií, než přijmete. Toho tedy dosáhneme jídelníčkem a kardiem.

O jídelníčku jsme už mluvili, co ale to kardio? Pro ty, co jsou zaměření na to, jak bude tělo vypadat, je nejvhodnější HIIT a kardio o velmi nízké intenzitě - chůze.

Pokud se o fitness už nějakou dobu zabývate, co je HIIT už určitě víte, takže to tady nebudu rozebírat. Důležité je ale to s HIITy nepřehánět - nedělat ho příliš často a po příliš dlouhou dobu. Pracovní intervaly (kdy makáte jak můžete) by neměly přesáhnout 30 sekund, jelikož poté už danou činnost nedokážete vykonávat úplně naplno (což je podstata HIIT tréninku) a celková doba HIITu tak do 20-30 minut. Obecně je lepší začít třeba s 2 HIIT tréninky týdně, u každého 10 intervalů každý trvající 15-20 sekund s 60-120 sekundami pauzy mezi jednotlivými intervaly. Postupně přidávat množství intervalů/snižovat pauzy mezi jednotlivými intervaly/zvyšovat náročnost/přidat další HIIT trénink týdně. TOP - sprinty do kopce, rotoped, švihadlo, boxovací pytel.

Chůze je pro člověka nejpřirozenější pohyb. Nemyslím žádnou rychlochůzi, při které nemůžete popadnout dech a jste rychlejší než auto jedoucí okolo. Myslím normální relaxační chůzi. Není náročná na regeneraci, naopak vám může pomoct zregenerovat třeba po náročném tréninku nohou. Je skvělá k tomu, že na chvíli vypnete a jste na čerstvém vzduchu. Já při ní ráda poslouchám různá videa/rozhovory z youtube (samozřejmě o tréninku/stravě a podobně ♥ :D), takže jsem zase o něco chytřejší.

6) Používat číslo na váze k hodnocení vašeho progressu

- U tohoto se nebudu nějak dlouze rozepisovat. Číslo na váze by pro vás mělo být akorát orientační a rozhodně byste podle něj neměli hodnotit, jestli je vaše dieta úspěšná či nikoli. Já za den vypiju 5 litrů vody (= 5 kg), sním spoustu zeleniny a k tomu navíc další jídla. Když se druhý den jdu zvážit a na váze je o kilo vyšší číslo, než včera, znamená to, že jsem za den nabrala kilo tuku? Sakra ne!

Hodně lidí špatně tvrdí, že ''svaly váží víc než tuk''. No, 1 kilo svalů váží logicky stejně jako 1 kilo tuku (stejně jako 10 kilo peří váží stejně jako 10 kilo železa xD) Rozdíl je v tom, že 1 kilo svalů zaujímá menší prostor než 1 kilo tuku. Pokud se tedy vážíte a shodili jste ''jenom'' 2 kila, tak si vybavte jak velká hrouda opravdu představuje 2 kila tuku. Nejspíš svůj názor že je to ''jenom'' hned změníte.

7) Kopírujete dietu někoho jiného

Holky kopírují dietu modelky, kterou našly v časopisu (nebo v součastné době spíš jídelníček z rozhovoru nějaké fitnessky :-)), kluci zase jedí podle Dwayna Johnsona v očekávání, že díky tomu budou vypadat jako on. Nejenže ty články můžou být často jen z hlavy autora článku (o něčem přece musí psát, ne?), ale důležité taky je si uvědomit, že každý člověk je jiný, potřebuje jiné množství sacharidů, tuků, bílkovin a celkově energie. Inspirovat se jídelníčkem toho, koho obdivujete nebo jej máte za vzor, je sice dobré do začátku, ale slepě jíst stejně jako on/ona je hloupost. To stené samozřejmě platí i o tréninku - kluk co váží 60 kilo i s postelí a teprve začíná cvičit by určitě neměl najíždět hned zezačátku na typickej ''bodybuildingovej'' split nějakého známého kulturisty, který a) trénuje už mnoho let b) užívá steroidy.

Další možností je, že jste zaplatili ''rádoby odborníkovi'' za ''jídelníček/trénink na míru'' a on/ona vám pošle stejný jídelníček, jaký posílá všem ostatním. Tohle je poměrně časté poslední dobou, někdy se to provalí a je z toho celkem trapásek ;) Proto se vyplatí vyhledat někoho, kdo má zkušenosti, dostatečné znalosti ohledně lidského těla a nenastaví stejný jídelníček a trénink sto rozdílným lidem.

8) Držíte dietu, na které nejste schopní trvale vydržet

Tohle dost úzce souvisí s bodem 1). Nutíte se jíst co nejstriktněji. Vaše strava vám nechutná a jíte ji s odporem. Úplně jste vyškrtli to, co máte rádi? Pak je velmi nepravděpodobné, že vám to dlouho vydrží, pokud teda nemáte sebeovládání jako.. jako třeba já :D

Řekněte si upřímně - dokážete si představit, že tak, jak jíte na té nové dietě, dokážete jíst i za několik let? Pokud ne, chce to si vaše stravování znovu promyslet. 
Jíst čokoládu nebo nějaké vaše oblíbené dobroty několikrát denně asi nebude to nejlepší, ale když si 2-3x týdně dáte po náročném tréninku něco co máte rádi v rozumném množství a přizpůsobíte tomu i zbytek denního příjmu, vaší dietě/formě to nijak neublíží. Naopak se díky tomu vyhnete obrovskému přežeru, který většinou následuje, když si všechny své oblíbené věci nadobro zakážete, a který je daleko horší jak pro tělo, tak pro vaši psychiku, než nějaká ta dobrota v rozumném množství párkrát týdně.

9) Vlastně vůbec nevíte, která bije

Vím, že počítat si příjem a vážit si jídlo je pro mnohé otrava a věc, do které se jim vůbec nechce. Díky tomu pak ale vůbec neví, kolik čeho za den vůbec přijmou. Ve výsledku není totiž tak důležité, jestli jíte celozrné nebo bílé pečivo, hnědou rýži nebo obyčejnou bílou rýži, vařený maso nebo steak, ale KOLIK sacharidů, tuků a bílkovin za den přijmete.

Buďto jsou to kluci, kteří chtějí přibrat a tvrdí, že toho jí hrozně moc a přesto nerostou. Když jim nakonec spočítate, kolik toho za den sní, v podstatě pokrývají zhruba polovinu toho, co by za den měli přijmout.

Na druhé straně jsou to slečny, které chtějí shodit a pod vlivem ''chytrých'' časáků jí jen ovoce, musli a jogurty, takže přijímají velké množství sacharidů a v podstatě žádné bílkoviny a zdravé tuky.

Pokud se vám příjem počítat nechce a je to pro vás složité, najděte DOBRÉHO a zkušeného člověka, který vám s tím pomůže (pak už bude jen a jen na vás, abyste to skutečně dodržovali) Vážení jídla vám zabere doslova pár vteřin a když už se na sobě snažíte pracovat, proč těch pár sekund neobětovat?

TEN článek

Nazdárek lidi!

Tak, po nějaké době se hlásím s novým článkem a tentokrát to bude TEN článek, na kterej všichni čekáte. Někteří na něj čekají už pár měsíců (a ti neoprávněně), někteří teprve pár dní (ti oprávněně :D) a některým je to úplně u p*dele (oprávněně?? :D) Po nějaké době hloubání v mých mozkových závitech jsem se rozhodla, že tento článek fakt napíšu, ikdyž pořád mě jedna moje část (zlé dvojče hehe :D) od toho odrazuje. Takže vlastně nevím, jestli po dopsání článku ho fakt zveřejním (jestli ho teď čtete tak jsem očividně své zlé dvojče porazila, hurá!)

Začneme a hned po pár větách určitě pochopíte, o čem mluvím. Jen vás prosím ať když už jste věnovali čas a přečetli prvních pár odstavců, tak to rovnou dočtěte celé až do konce, nedělejte unáhlené závěry a hned mi nepište duchaplné urážlivé komentáře :D

Skoro každá holka to zná. Začnete cvičit, tuk mizí, svaly se začínají rýsovat, zadeček zvětšovat, sílíte a cítíte se čím dál líp. Posilka je váš druhý domov (nebo první a váš skutečný domov je váš druhý domov :D), k Vánocům si přejete protein nebo BCAA a vaše narozeniny nejraději oslavíte ve fitku brutálním tréninkem, ze kterého vás musí na párty odvážet na kolečkovém křesle. Všechno se zdá naprosto perfektní,... jenže ono vlastně není nikdy nic perfektní. Před zrcadlem zatínáte bicáčky a najednou ejhle! Zčistajasna si uvědomíte, že váš hrudník připomíná přistávací dráhu. Co to? Kdy to? Jak to?

Důvod je naprosto jednoduchý - pokud nejste od přírody velmi obdařená v oblasti hrudníku (jestli ano, tak vám upřímně závidím!), s úbytkem tuku na těle bude tuk mizet i z prsou, jelikož právě prsa jsou tvořena hlavně tukem. A čím víc tuku budete shazovat, tím menší vaše prsa budou. Někdy je to dokonce tak nespravedlivé, že nejdříve zhubnete prsa úplně a až pak začne tuk mizet i z ostatních partií :D Fuck that shit! Ale je to tak. Místo/místa, na kterých se nám primárně tuk ukládá, neovlivníme, takže neovlivníme ani to, z kterého místa budeme tuk ztrácet. Nejde si říct CHCI přibrat tuk jen na zadku, CHCI zhubnout tuk jen z břicha nebo jen ze stehen, CHCI přibrat tuk jen na prsou. Takto to prostě nefunguje, tělo neoblafnem.

před

Nabízí se 4 možnosti, co udělat -
a) přibrat a doufat, že vám tuk půjde i do prsou (stejně nakonec s největší pravděpodobností přiberete všude i tam, kde nechcete)
b) benčovat (tím si vytvoříte prsní svaly, což ale není to, po čem většina žen z celého srdce touží)
c) nechat to být
d) sáhnout HODNĚ hluboko na dno své kapsy a vložit se do rukou plastického chirurga, který vám vaše nárazníky dokáže vykouzlit

Já jsem zkusila všechny možnosti. Možnost b) jsem vzdala jako první, jelikož mi prostě pruhy na hrudníku u ''křehké'' dívenky jako jsem já (:D) moc neseděly.

Možnost c) - nechat to být, jsem ''praktikovala'' asi nejdéle. A rozhodně na tom není nic špatného. Já totiž věřím, že každá žena/holka je přitažlivá, pokud se sama cítí sebevědomě ve vlastní kůži. A to ať je hubená, tlustá, svalnatá, s malýma prsama, s velkýma prsama. Pokud svoje tělo umí nosit a cítí se v něm dobře, je to prostě výhra v loterii.

Během předchozích pár měsíců jste mohli pozorovat to, že jsem zkoušela i první možnost - teda přibrat. Mým původním cílem vlastně bylo hlavně nabírat svaly, ale jelikož jsem debil a trochu se mi to vymklo z rukou, část energie šla i do tuků. A k mému štěstí něco do prsou fakt šlo. A jelikož jsem za pár měsíců přibrala asi 12 kg (oh shit, až teď jak to píšu tak to vypadá děsivě, jsem hrozný prase! :D), teda z nějakých 50 kg, co jsem měla na soutěži (prosinec 2013), na 63 kg což mám momentálně, tak někteří chytrolíni pojali to podezření, že jsem si prsa někdy o prázdninách nechala udělat. Někteří to dokonce nepojali jen jako podezření, ale jako holý fakt, a tak se mi v posledních pár článcích naskytla možnost si přečíst, že silikony mám a strhly se o tom brutální diskuze na život a na smrt. Upřímně právě toto byl taky jeden z důvodů, proč jsem dlouho žádný článek nenapsala - píšu článek o cvičení a dočkám se reakce úplně na něco jiného, což mě prostě od psaní odradilo. Asi jsou moje prsa pro některé fakt důležitý, když jsou ochotni se o nich dohadovat a řešit, jestli mám podprdu pod podprdou nebo ne :D Každopádně opožděně děkuju těm, kteří se mě jakýmkoli způsobem zastali, protože já jsem fakt odmítla se do toho zapojovat.

před (a no calves :D)

Nakonec mi však došlo, že se svou novou tlustoformou jsem spokojená nebyla. Takže jsem se rozhodla rýsovat a shodit ten bůček na povrchu. Bohužel už po prvních pár týdnech jsem pozorovala změny nejen na těle, ale hlavně i na těch prsou. Z objemového období velikost 1 se vrátily zase do mínusové velikosti :D Už už jsem měla hrůzu v očích a říkala si, že raději budu praktikvat permaobjem, abych ty prsa měla furt. To bych fakt nebyla spokojená se zbytkem postavy! Prostě začarovanej kruh, kterej pochopí jen holky :D

No, nebudeme chodit kolem horké kaše. Na operaci jsem byla před cca čtyřmi týdny. Rozhodla jsem se, že nebudu jako zbytek fitnessek/ostatních žen, které to zapírají a nechtějí o tom mluvit. Proboha proč? Žijeme ve 21. století, a takové věci jsou dnes běžné. Pokud existuje něco, co může žena udělat, aby si zvýšila sebevědomí a má k tomu prostředky, proč do toho nejít? Doufám že většina z vás už nemá ty hloupé předsudky, jako že umělá prsa jsou jen pro pornoherečky a lacinné holky. Setkala jsem se totiž i s větou na toto téma, která zněla ''Myslela jsem si, že nejsi taková'' Jako jaká? Co mají prsa společnýho s tím, jaká jsem? Nenechala jsem si udělat balóny, které by mi překážely v chůzi a převážely mě tak, že bych padala na hubu.



Nejvhodnější se mi zdá sepsat DŮVODY, proč jsem se k tomuto kroku rozhodla.
Nejdřív musím říct, že to není kvůli chlapům. Není to kvůli soutěžím ve fitness. Není to kvůli hejtrům, kteří mají občas trapné poznámky na holky bez prsou. Není to kvůli tomu, že můj expřítel měl větší prsa než já :D

Pokud mě už nějakou dobu znáte a sledujete, tak vám nejspíš došlo, jakej strašnej flegmatik jsem (a rodičům to někdy pěkně leze na nervy, ehm ehm O:-) :D) Je mi jedno když mě někdo pomlouvá, je mi jedno že se někomu nelíbí moje postava/to, co dělám/legíny, který nosím/tvar lžičky kterou jím svůj oblíbenej cottage. Je mi jedno, že ve fitku při cvičení vypadám jak zfetovanej bezdomovec, zatímco ostatní fitnessky maj i při tréninku perfektní mejkap a culí se při dřepech jak jezulátka.
* samozřejmě na důležitých věcech mi záleží, to abyste nepojali podezření, že mám u prdele fakt úplně všechno :D A aby to souviselo s tématem článku - Je a bylo mi jedno, že mi čas od času někdo k fotce/článku napsal, že nemám žádný prsa.

Jako samozřejmě tomu tak nebylo vždycky - bývaly doby, kdy jsem názory ostatních přehnaně řešila a snažila se vyhovit jejich požadavkům. To je naštěstí pryč a je to jen dobře. Po čase totiž pochopíte, že každej by se měl v první řadě snažit být šťastnej a spokojenej sám se sebou, a ne jen vyhohovat požadavkům ostatních navzdory svým vlastním touhám a přáním. Když jste šťastní vy, působíte lépe i na ostatní a to je to hlavní.

po

Hlavní důvod, proč jsem se rozhodla k tomuto kroku, bylo moje sebevědomí a moje vlastní touha ty prsa mít. Nebylo to kvůli nikomu jinému :) A musím říct, že po protrpění prvních 14 dnů, kdy prsa vypadala jako vetřelci z jiné planety, jsem nyní naprosto spokojená. Sice se ještě budou měnit několik měsíců, než nabydou ''finální podoby'', ale už teď můžu říct, že to byl opravdu skvělej krok.

Kdyby existovala jakákoli jiná možnost, jak si ty prsa zázračně přičarovat vlastní pílí a sílou, samozřejmě bych byla odhodlaná si je sama vypracovat. Jak jsem ale říkala - u holek to prostě není možné. Cvičením se dá zadek zvětšit/zmenšit, to stejné platí o nohou, lýtkách, rukách, zádech, v jisté míře i o pasu... U hrudníku to však nejde.

Jen na závěr bych přidám jeden citát od fitnessky jménem Pauline Nordin, ve kterém je to taky hezky vyjádřeno :

As an athlete and a fitness model you strive to create a flawless physique, you use the weights and diet to sculpt shapes and curves. Every muscle on your body you can change and improve. But in order to see the beautiful shape the body needs to be lean with very little body fat. Here you face a Catch-22 moment because as your body gets more defined, your breasts start to sag! The tighter the body the droopier the chest. Why is that? Because the female breasts, that are such important parts to a perfect physique, are made up of mostly fat, which you cannot shape. No workouts, no diet pills will keep your chest full, the only option is to get a breast augmentation

I chose to go down that path since I strive to create and display that ideal, fit, strong body with curves, shape, muscle and femininity all combined into one human sculpture. Plastic surgery is the only option that enables this otherwise human physiology-wise unattainable body ideal.

Co se týče chlapů - vím, že na to každý z vás má jiný názor. Někomu je to jedno, někoho umělý prsa přitahují, někteří je nemůžou ani vystát. Pro ty chlapy, kteří umělá prsa kritizují - Jak byste se cítili vy, kdyby se vám pokaždé, když se snažíte zhubnout, zmenšilo přirození a v případě nízkého procenta tuku v těle úplně ztratilo?? :D Je to vtipný, ale celkem trefný přirovnání :D

Pokud by někdo chtěl, abych se o operaci a podobně ještě víc rozepsala, klidně tak udělám v příštím článku. Jak jsem psala - jsem rozhodnutá o této ''věci'' mluvit, protože mi to nepřipadá že je to trapný a nechci to skrývat (skrývat to JE trapný :D)

Uf, tak se do mě pusťte... :*

Donutová dietka ♥

Je neděle, mám rest day a tak jsem se rozhodla napsat další článek. A není to jen tak ledajaká neděle - je mi to líto to připomínat, ale zbývá nám poslední týden prázdnin. Já vím, já vím, nejradši byste mě za to flákli, že to tahám sem do článku, protože se tato informace teď vznáší ve vzduchu úplně všude. Letáky jsou plný debilních keců jako ''Vracíme se do školy'' či ''Hurá do školních lavic'' a vy jen jak to vidíte, máte sto chutí to roztrhat, spálit a pak ještě polít kyselinou. A co pak ty řeči dospělých!! ''Tak co, už se těšíš do školy? :-)'' ááááárghhhhhhhhhhhhhh!!!!

Ale uklidníme se a jdeme dál. Bylo mi párkrát řečeno, že bych místo motivačních článků nebo článků o cvičení měla napsat zase něco o sobě - o mé přípravě a ták. No a co bych pro svoje čtenáře neudělala! Budu se tedy opět hrabat v mém soukromí :P :D Musím teď ale dávat větší bacha - můj blog čte už hodně mých známých, tak nemůžu psát nějaké koniny a musím si to trochu promyslet (což je u mě celkem problém, většinou píšu rychleji než myslím, plus taky mluvím rychleji než myslím - to zrovna není ta nejlepší kombinace)

FORMA
- Úspěšně pokračuji ve svém Velkovýkrmu. Ach ano, a je to dost vidět. Moje váha se už vyšplhala na 63 kg. Né, že by se mi to nelíbilo. Ikdyž.... Řeknu to takto - snad každá fitness osůbka to tak má - když jsem v dietě, cítím se malá a slabá a nemůžu se dočkat, až budu v objemu / a naopak v objemu se už těším na dietu, až se zbavím toho fluffu na povrchu a uvidím svalíky, které jsem za tu dobu vybudovala! Je to taková permanentní nespokojenost :D což se ještě znásobuje tím, že jsem a) ženská (ty se sebou nejsou NIKDY na 100 % spokojené) a za b) češka (češi jsou taky neustále nespokojení, hlavně co se týče počasí -

V létě  ''To je hnus to vedro''. Pak se zatáhne a ochladí ''To je fakt léto na hovno toto'' Odjedem do Chorvatska na dovolenou  ''Bože to je vedro, jdu na pokoj'' Jsme na pláži s kamínkama ale ty moc pálí do noh, voda je moc studená, vadí nám že všude okolo jsou jiní češi ikdyž jsme na dovolené v zahraničí a jídlo nám taky nevyhovuje (ještěže jsou nabalené řízky s chlebem!) V zimě je buď moc sněhu, že se nedá ani jezdit autem, nebo si stěžujem že tento rok nenapadl žádnej sníh a Vánoce bez sněhu přece nejsou Vánoce!

Ale to byla jen taková krátká odbočka, zpátky ke mě :D

Soutěž bude v květnu - a to jakože FAKT. Chybí mi to a už se nemůžu dočkat. Jsem ale ráda, že jsem si nechala celej rok na to, abych se mohla zlepšit. Daleko lepší je si počkat a skutečně zamakat, aby to pak fakt nějak vypadalo, než se unáhlit a pak na podiu vypadat, jakože s ''fitness'' nemáte nic společného. Samozřejmě je jasný, že nenarostlo všechno tak, jak jsem chtěla. Růst svalíků je totiž otázka mnoha let. Hlavně ty zas*aný LÝTKA - vypadají sice lépe, než loni, ale pořád pokaždé, když se na ně podívám, si říkám ''Do I even lift???'' Jako... morduju je opravdu často, ale asi si budu muset ještě počkat. Zatím se pořád řadím do #teamnocalves (tým ''žádný lejtka'')

Trénink jsem změnila tak před měsícem, a to následovně -

Pondělí - nohy, lýtka
Úterý - tlakové cviky (ramena, tricepsy, prsa)
Středa - tahové cviky (záda, bicepsy, hamstringy), lýtka
Čtvrtek - volno
Pátek - nohy, lýtka
Sobota - ''pumpovací'' trénink na horní část těla (hlavně ramena, záda, tricepsy - partie na kterých potřebuju zamakat)
Neděle - volno 

+ 3x týdně ráno si dávám dohromady cca 20-30 minutový trénink na explozivní sílu/výbušnost - sprinty, sprinty do kopce, skoky do dálky z místa, skoky do výšky a podobně. Chystám o tom nový článek, jestli tedy budete chtít :) 

Tréninky jsem upravila tak, abych v posilovně byla max 70 minut celkově. Síla roste na většině cviků, kromě na těch s vlastní váhou - to je celkem jasný. Loni jsem měla o nějakých 13 kg méně, to ty shyby a kliky šly daleko lépe než teď :D Zato dřepy, mrtvoly, rumuny a tlaky, ty se ve většině o dost zlepšily. 

Od příštího týdne zařadím víc unilateral cviky, hlavně na nohy - levá mi roste rychleji než pravá a je silnější :D To je samozřejmě celkem normální, ale já to musím vyladit protože mi to vadí. Takže bude víc těžkých bulharských dřepů a rumunů na jedné noze. U vršku jsem to tak dřív měla taky - pravá ruka byla o dost větší a silnější než levá (ale fakt to nebylo kvůli tomu, co vás možná napadlo :D), to se ale už celkem zlepšilo.

JÍDLO
Následující obrázek vykresluje souhrn mého jídelníčku za posledních pár týdnů ...

...  né, dělám si srandu, občas tam dám i nějaké to jídlo co obsahuje maso a komplexní sacharidy :P :D :D

To, co jsem si v poslední době zamilovala, je dýně hokkaido. A to ve formě dýňových hranolek.

1) Dýni hokkaido (čím mladší, tím lepší) oloupete, rozkrojíte na půl, vydlabete ten hnus uvnitř, nakrájíte na tenké proužky a hodíte na plech s pečícím papírem
2) Posolíte, opepříte a zlehka sem tam pim pam pokapete olivovým olejem
3) Strčíte do trouby vyhřáte na 180 stupňů a pečete cca 30 minut, dokud nejsou prostě hotový, to poznáte :D

Skvělá příloha k masu, obsahuje celkem málo sacharidů a přitom je fakt výborná. Připomíná mi trochu sladké brambory, na kterých jsem měla jednou dobu takovou závislost, a přitom mě tak nerozhážou rozpočet (ty hokkaido dýně totiž beru babičce, která je pěstuje na zahradě ♥ O:) :D :D)

Často se mě taky ptáte, jaké to vlastně jím sterojdy a ták, že mě narostly takový pracky... :D :D Tákže, ty sterojdy pořád dostávám od firmy Smartlabs. Momentálně si vystačím s Hydro proteinem (hořká čokoláda - teď mají i příchuť oříšková čokoláda, kterou jsem už taky ochutnávala a bere!) a BCAA Triade. Ty bécéáčka jsou úplně výborný, piju je v průběhu tréninku. Navíc obsahují ještě citrulin a beta-alanin, které jsou součástí většiny nakopávačů před tréninkem, takže vás to při tréninku udržuje v chodu, nepřichází únava a svaly jsou napumpovaný úúúúáááá :D Navíc je to moc dobrý :3

+ užívám vitamín C, vápník v kapslích, rybí tuk a to je myslím všechno. Né vlastně, ještě 500 mg testosteronu, růstovej hormon a ták... néé, dělám si prdel xDDDDD

OSTATNÍ
No a teď samozřejmě to nejdůležitější - ani jsem se vám nepochlubila, ale už před dvěma týdny jsem úspěšně složila zkoušky z autoškoly! Opravdu jsem to zvládla! Fuck yeah!

A jezdím, jezdím jak drak! Je to naprosto úžasný a hrozně mě to baví :3 Jen je tu ten malej detail - benzín, kterej se musí platit. Jako... kdo to sakra vymyslel? Teď mám další důvod navíc, proč musím vyhrát ve sportce (+ legíny, arašídový máslo a vlastní posilovna :D) Jezdím v černé malé fabii, takže jestli ji někde uvidíte jak jede, raději se kliďte z cesty a dobře poslouchejte - nejspíš mi tam na plný pecky z rádia řve Rob Bailey a já smékám boudou o stošest.

Nooo, to je pro dnešek všechno. Já se jdu užírat myšlenkama na posilovnu a nejspíš dělat fitness selfíčka, páč se dneska forma nějak vydařila (což se moc často nestává xD)

Cheat meals - the good, the bad and the ugly

Nazdárek lidičky!

Hrdě mohu říct, že jsem ve zdraví přežila jeden z nejnáročnějších týdnů ve škole (proč taky psát testy tak nějak rovnoměrně v průběhu celého roku, když si učitelé mohou většinu z nich naskládat do předpředposledního týdne a totálně nás tak vydrtit a zbavit posledních zbytků života? :D) 

Ale dnes mi parádní leg day a poté cheat meal (a příjemná společnost :3 :D) skvěle zvedly náladu. A právě o tzv "cheat meals" bude dnešní článek.

Když jsem v minulém článku napsala, že si teď cheat meal každý týden dopřeju, většina z vás určitě nevěřila vlastním očím nebo to brala za opožděnej apríl. Já, která tu na blogu mám dokonce článek o "nebezpečí", které pro nás představují sacharidy (z doby mé "paleo éry" xD), se najednou cpu každej týden donutama/piknikama nebo kdo ví čím? Wtf?? 

Ale jo, je to tak. Mnohým z vás jsem tím ale udělala určitě i radost - to soudím hlavně z toho důvodu, že mi už asi 15 na fb napsalo tip na to, co si mám dát na svůj příští cheat meal :D (klidně v tom můžete pokračovat, na výběr toho je totiž fakt spousta ;) :D)

THE GOOD 

- Začneme tím, proč je cheat meals vhodné zařazovat. 

Hlavním důvodem proč do nich jít je podle mě toto - pokud ze dne na den změníte způsob stravování a "zakážete" si dobroty, které máte rádi (či milujete nebo dokonce zbožňujete) a dřív jste je jedli skoro na denním pořádku, je docela velká pravděpodobnost, že toto odpírání jednoho dne nevydržíte a v Bille nebo Albertu sežerete půlku oddělení se sladkostmi. Toto samozřejmě povede k tomu, že ze sebe pak budete zklamaní a buď si řeknete, že jste si tímto veškeré své snažení pokazili a vrátíte se k starému (a ne zrovna dobrému) způsobu stravování, nebo se zase dáte na dietu a odříkání, po nějaké době zase dojde k přežíračce, a tento "cyklus" se bude opakovat pořád dokola.

Tím, že si na každý týden naplánujete 1, 2 dny, ve které si budete moci dopřát nějaké to jídlo nebo skladkost, kterou máte rádi (a které tak nějak ani zdaleka neodpovídá přímo zásadám zdravého stravování :D), takovým záchvatům přejídání můžete s velkou pravděpodobností zabránit. Ta vidina, že máte třeba ve středu a v sobotu cheat meal vás tak drží nad vodou v ostatní dny! :D

Cheat meal se často zařazuje hlavně když jste na redukční dietě -  po nějaké době na dietě (= snížený příjem energie), se vám začne zpomalovat metabolismus, což je přirozená odpověď organismu a jeho adaptace na nižší příjem kalorií. S velkou pravděpodobnosti se pak stane, že zezačátku tuky mizí, ale po pár týdnech se hubnutí zastaví a ať se snažíte jak chcete, ne a ne s tím pohnout. Co teď? Začít dělat hodiny kardia? Ještě víc snížit příjem? 

Právě cheat meal se jeví jako taková dobrá možnost řešení. Ikdyž se to zdá divný, tak to fakt nepokazí vaše snažení ani vám po tom nenaroste druhá hlava nebo okamžitě špek na břiše (fakt nebojte, ověřila jsem to a není to tak xD)

Tím, že si cheat meal při dietě dopřejete, metabolismus jednoduše nakopnete a to hlavně pokud se vaše hubnutí zastavilo a nevíte, co dál. Mohla bych tu napsat nějakej odstavec plnej vědeckejch pojmů a cizích názvů a hormonů a popsat, jak to všechno v těle funguje, kterýmu by rozuměla asi tak pětina čtenářů (neříkám, že zrovna já bych mezi ně patřila xD), ale já to radši napíšu takto lidsky a polopaticky - takže tak jak to chápu nejen já, ale snad i všichni moji čtenáři :D

Další věcí jsou různé společenské akce, oslavy, svatby... Já například nejsem z těch , kterým vadí si v kině vytáhnout cottage, krabičku s jídlem na zastávce nebo uprostřed nákupního centra nebo neustále odmítat na návštěvách cukroví, zákusky atd... Ikdyž tím třeba někoho urazím - that is NOT my problem! :D Někdy je ale fajn vybočit ze své tradice a třeba na svatbě nebýt zase za outsidera díky tomu, že 100 lidí má nějakou svatební hostinu a jen vy tam vytáhnete krabičku rýží a masem :D Jako jde to, ale existuje lepší možnost - na ten den si prostě dopředu naplánovat cheat day, před oslavou dát brutální trénink nohou a pak neurazit svoji babičku tím, že kvůli své dietě neochutnáte její "legendární" koláč/muffiny apod.. :D

THE BAD 

- Všechno má ale samozřejmě své klady i zápory, a to bohužel i cheat mealy! Ikdyž je to nejspíš těžko uvěřitelné :D

Jak bych začala..mmm.. asi takto xD - Nic, co by vybočovalo ze ''zdravého'' způsobu stravování jsem do té doby, než jsem s cheat mealy začala, neměla asi tak 3 roky (přežíračku po soutěži fakt nepočítám, to jsem byla jak smyslů zbavená!) - žádnou sladkost apod. A jak tak dlouho nic nezdravého nemáte, ztratíte vlastně to pojetí o tom, jak to vůbec chutná → nic vás neláká. U nás doma mohly být všude po bytě pozotvírané čokolády a chipsy a gumové medvídky (jak to taky často bývá, mám mlsné rodiče :) xD), ale já kolem toho vždy chodila úplně v klidu. Ale od té doby, co mě přítel naučil na cheat mealy (ano, byl jsi to ty, styď se! :D), mě věci dost často lákají - protože už vím, jak je to dobrý :D V tom asi vidím největší ''problém'' :D

Dalším problémem je to, že máte tolik věcí na výběr, co můžete ochutnat, ale vy se nedokážete rozhodnout! Vždyť oddělení se sladkostmi je tak rozsáhlé! :D (ok uznávám že takovej problém mám asi jen já, takže to neberte moc vážně xD)

THE UGLY
- A to nejhorší nakonec. Jakej je nejhorší fail co se týče cheat mealů (bože, to slovo bych asi neměla skloňovat v češtině že xD)? Pokud sami sebe nedokážete ukočírovat a cheat MEAL se změní v cheat DAY, kdy se celej den jen přežíráte, naberete 6 kilo (jo, i to jde za den :D) a večer sami sebe litujete, je vám blbě a pomalu se nemůžete pohnout z toho jak jste plní, není to zrovna nejlepší.
Takto fakt ne, ju? ♥

A kdy je nejlepší cheat meal zařadit? 

- To záleží hlavně na vás, ale já to dělám tak, že to dám po tréninku nohou a zadečku - mám pak pocit, že všechny ty rychlý sacharidy (nejčastěji z donutu nebo pikniku :D) jdou přímo do svalů a ty nohy a zadek okamžitě rostou (jooo zatím nemám potrvzené jestli to funguje, ale za pár let vědci z Karlovy univerzity určitě přijdou s výzkumem, který tento můj dojem potvrdí! Možná bych si na to měla udělat patent už teď xD)

 

 

Ták a teď by mě lidi zajímalo, jestli cheat meal zařazujete a pokud ano, co si nejraději dopřejete? A nebo co byste doporučili příští týden mě? :D Já už mám totiž dnešní cheat meal za sebou, takže mám dost času na to si to pořádně promyslet - protože věřte mi, toto je fakt hrozně důležité a budu na to myslet celý týden! xD